Toto opatření dává dodatečné pravomoci vládě, která bude moci ještě tvrději zasáhnout proti účastníkům převratu a jejich stoupencům. To jsou podle Ankary příznivci hnutí muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije v USA. Prezident Erdogan bude moci vládnout pomocí dekretů a mimo jiné bude možné omezit shromažďovací právo či svobodu projevu.
Výjimečný stav má zabránit dalšímu puči
Ministr spravedlnosti Bekir Bozdag prohlásil, že výjimečný stav nebude mít dopad na ekonomiku, investice ani na každodenní život občanů. Jeho smyslem je podle ministra zabránit dalšímu puči.
Turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş ve čtvrtek v televizi NTV řekl, že právě kvůli omezení některých základních práv Ankara dočasně odstoupí od Evropské úmluvy o lidských právech, jejímž signatářem je i Turecko. Stejný postup zvolila Francie, která vyhlásila výjimečný stav po loňských teroristických útocích v Paříži a nedávno ho prodloužila kvůli masakru v Nice. Podle Kurtulmuşe je však pravděpodobné, že výjimečný stav v Turecku skončí za měsíc až měsíc a půl.
  |
V parlamentu, který má 550 členů, tříměsíční výjimečné opatření prošlo v poměru 346 ku 115 hlasům. Agentura AP původně oznámila, že pro výjimečný stav hlasovalo 356 poslanců. Vzhledem k rozložení sil se podobný výsledek očekával, protože vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má 317 poslanců a podporu předem slíbili zákonodárci z krajně pravicové Strany národní akce (MHP).
„Síla národa zvítězila nad tanky,“ prohlásil po hlasování premiér Binali Yildirim. Opoziční Lidová republikánská strana (CHP) ale opatření kritizovala. Její poslanec Sezgin Tanrikulu upozornil, že jsou potlačena lidská práva a svobody. Předseda CHP Özgür Özel rozhodnutí zavést výjimečný stav přirovnal k „občanskému převratu“ proti parlamentu. Podle něj je to projev „nevděčnosti“ vůči poslancům, kteří se v sobotu shromáždili, aby proti puči protestovali.
Meral Danışová Beştaşová z další opoziční Lidové demokratické strany (HDP) upozornila, že výjimečný stav vyhlášený v roce 1987 byl šestačtyřicetkrát prodloužen. Podle ústavy může parlament výjimečný stav prodloužit vždy o čtyři měsíce, jestliže o to vláda požádá. Turecké sdělovací prostředky upozorňují, že zatímco za výjimečného stavu dostává mimořádné pravomoci civilní správa, při stanném právu armáda. Erdogan řekl, že turecká armáda bude nyní podléhat guvernérům.
Personální čistky a zatýkání
Turecké úřady začaly již v sobotu s rozsáhlými čistkami ve státních institucích, jejichž cílem je odstranit Gülenovy údajné příznivce. Personální čistky se dotkly už více než 50.000 vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Přes 9000 lidí, většinou vojáků, je ve vazbě.
Zatýkání pokračuje i dnes. Podle agentury Anadolu se podařilo zadržet jednoho z vojáků, kteří útočili na hotel, kde byl ubytován Erdogan během své dovolené před pučem. Poručík byl zadržen na jihovýchodě Turecka a patří k třicítce vojáků hledaných kvůli útoku na hotel. Erdogan útoku unikl, když těsně před ním z hotelu odjel.
Vicepremiér Mehmet Şimşek dnes řekl, že AKP dávala dlouho Gülenovu hnutí volnou ruku v domnění, že je pro Turecko prospěšné. „Když prezident Erdogan viděl, jaké ohrožení představují, tak jednal,“ prohlásil Şimşek. Podle něj je na útěku ještě 1000 osob. Ankara se snaží předejít útěku lidí podezřelých z účasti na převratu do zahraničí; mimo jiné zpřísnila dohled nad pobřežím Egejského moře, odkud je blízko k řeckým ostrovům. Hlídky ze stejného důvodu posílila i řecká pobřežní stráž.
Ve středu soud do vazby poslal dalších 112 podezřelých, včetně některých soudců nejvyššího soudu a prokurátorů, dnes bylo zadrženo podle tureckých médií dalších 32 soudců a dva armádní důstojníci.
