Vybrané finanční prostředky překonávají odhady diplomatů a některých politiků, původně se hovořilo o pěti až sedmi miliardách eur (130 až 182 miliard korun). Britský premiér ještě dopoledne mluvil o "sumě převyšující (ročně) dvě miliardy (eur)". Dodal, že Británie s Francií poskytnou v přepočtu 42,8 miliardy korun.
Osud unijního příspěvku však bude do značné míry záviset na osudu klimatické konference, která se nyní koná v Kodani a EU chce, aby přispěly i další světové velmoci. Unie totiž odhaduje, že vyspělé země budou muset rozvojovému světu přispět zhruba sedmi miliardami eur (182 miliard korun) do roku 2012.
EU se na tomto závazku chce podílet 2,4 miliardami eur ročně (62 miliard korun). Celkový unijní příspěvek pro roky 2010 až 2012 tak činí právě 7,2 miliardy eur (187 miliard korun).
Euro je euro a je jedno, odkud je...
"Někdo může mít pocit, že to je hodně. Někdo může mít pocit, že to je málo. V zásadě to odpovídá možnostem, které máme," prohlásil o výši českého příspěvku po skočení jednání premiér Jan Fischer. "Odkud ty zdroje jsou, považuji za druhotný problém, prostě euro je euro a tady není podstatné, ve které škatuli leží," dodal.
Narážel tím na fakt, že Česko peníze vezme z již vyčleněných prostředků určených na rozvojovou pomoc. Například Slovensko poskytne devět milionů eur (232 milionů korun), z čehož však podle premiéra Robert Fica šest milionů eur budou tvořit "nové zdroje", zbytek také půjde z už dříve vyčleněných peněz na pomoc rozvojovým zemím.
Pro srovnání - Belgie s přibližně stejným počtem obyvatel by měla
podle zpráv médií poskytnout 150 milionů eur (3,9 miliardy korun).
Greenpeace opět v akci
Na rozhodnutí summitu se už začala snášet kritika ze strany ekologických aktivistů, například hnutí Greenpeace. Podle něj EU promarnila příležitost urychlit celosvětové rozhovory o boji s oteplováním.
"Rychlé peníze pro rozvojové země jsou nezbytné, ale evropští lídři se vyhnuli rozhodnutí o opravdu důležitých tématech, jakými jsou dlouhodobé financování a stanovení cíle pro omezení emisí skleníkových plynů," uvedl v prohlášení mluvčí hnutí pro problematiku změn klimatu Joris den Blanken.
20 procentní závazek
Evropská unie se již zavázala, že sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent a pokud se k podobným závazkům odhodlají i další světové velmoci, tak o 30 procent.
O boji s klimatickými změnami v současnosti jedná světová klimatická konference v Kodani. Na ní chtějí politici najít nástupce kjótského protokolu, který upravuje globální snižování emisí v současnosti. Jeho platnost ale vyprší v roce 2012.
Evropská komise odhaduje, že celkové náklady na boj s klimatickými změnami v chudých zemích světa dosáhnou zhruba 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) ročně a to až do roku 2020. Jde však o částku, která platí až od roku 2013.
Do té doby chce unie chudým státům přispět zmiňovanými 7,2 miliardami eur a čeká, že se k ní připojí i další velmoci. Z EU finanční prostředky nakonec poputují ze všech 27 členských států, přestože se některé z nich přispět zdráhaly.
