V ČR byli proti jak potravináři, tak obchodníci nebo vlastníci lesů. Upozorňovali, že je pro ČR, potažmo celou EU dodržování nařízení nesmyslnou byrokratickou zátěží, protože v Evropě nevznikají odlesněné plantáže, naopak lesů dlouhodobě přibývá.
Potíž, jak dříve poznamenal agrární analytik Petr Havel, byla v tom, že EU chtěla mít stejné podmínky jak pro členské státy, tak pro státy mimo EU, kde reálně k úbytku lesů dochází. Mimo jiné například němečtí obchodníci už začali upozorňovat na možné zdražování zboží.
„Toto nařízení je typickým příkladem, kdy ambiciózní evropské plány selhávají na byrokratické nepřipravenosti. Panuje v tom absolutní chaos a nikdo, ani úřady, ani firmy, nebyl na takovou zátěž připraven. Tento stav je o to absurdnější, že stejná nepřipravenost vedla k odkladu už před rokem. Je zarážející, že si úředníci v Bruselu neověřili, zda bude nařízení vůbec fungovat v praxi,“ sdělil nyní mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Postup podle nařízení by podle něj vytvořil dva oddlěené trhy – zboží nesplňující podmínky by se pak podle něj jednoduše přesměrovalo jako levnější mimo EU. „Skutečný dopad na ochranu životního prostředí by tak byl nulový, zatímco naši spotřebitelé pocítí jen další zdražování,“ doplnil.
Původně mělo nařízení platit už od konce roku 2024. Evropská komise následně navrhla posunutí platnosti o rok. Stalo se tak po kritice ze strany firem, některých členských států včetně Česka i části obchodních partnerů sedmadvacítky. Nová pravidla měla platit od 30. prosince 2025, systém ale podle všeho stále nefunguje, a proto chce unijní exekutiva přistoupit k dalšími odkladu. Loni se informace o odkladu objevily na začátku října, formálně se pak hlasováním v europarlamentu odložilo až kolem Vánoc.
Jedním z mnoha dalších argumentů pro přehodnocení nařízení pak byla kategorizace států podle rizika. Do nejvyššího rizika, kde je potřeba dosledovat devět procent zboží z kontrolovaných kategorií, se dostaly pouze Bělorusko, Severní Korea, Myanmar a Rusko. Do běžného rizika pak 50 států jako Brazílie, Indonésie nebo Malajsie, u nich se budou muset kontrolovat tři procenta zboží. A do nízkého rizika pak 140 zemí včetně všech 27 států EU. V nich se musí kontrolovat procento vývozu. Podle mnoha komentářů se tak dostaly i rizikové státy do nízkého nebo jenom středního rizika. Nejenom vlastníci lesů pak navrhovali vytvoření nové kategorie, s nulovým rizikem, kde by se nemuselo vykazovat prakticky nic. Na to však komise nepřistoupila.
Odložené nařízení se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci budou mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení.
Různé změny nařízení o odlesňování požadovalo už dříve kromě Česka i dalších 17 ministrů nynější sedmadvacítky. „Nařízení ve své současné podobě dostatečně nezohledňuje země s účinnými zákony na ochranu lesů a zanedbatelným rizikem odlesňování,“ stojí v dopise zaslaném předsedkyni EK Ursule von der Leyenové na začátku července.
Odklad nařízení pochválil ministr zemědělství Marek Výborný. „Odložení účinnosti je dobrá zpráva, která poskytne čas celý systém připravit a upravit tak, abychom skutečně dosáhli reálné ochrany proti odlesňování v částech světa, kde k němu dochází. To však není případ České republiky, v našich lesích naopak každoročně přiroste více dřeva, než se vytěží,“ sdělil.
„Místo toho, aby se nařízení zaměřovalo na odlesňování tam, kde je riziko nejvyšší, ukládá zemím, kde je odlesňování prokazatelně nevýznamné, nepřiměřené byrokratické povinnosti,“ uvádí se v dokumentu.
Podle dřívějších odhadů EK se mají náklady pro podniky zvýšit nařízením o 2,6 miliardy eur (tedy o zhruba 65 miliard korun), což je podle Potravinářské komory 4,3 procenta vstupních nákladů firem. Společnosti budou muset prostřednictvím GPS lokací dokladovat původ některých komodit a to, že nepocházejí z míst odlesněných po roce 2020.
Podle Čestmíra Motejzíka, majitele firem Maso uzeniny Písek a Polička, je nařízení absolutním paskvilem. „Tři měsíce před spuštěním systému nastává naprostý chaos. Nemáme připravené národní systémy a zemědělci ani netuší, co mají ve skutečnosti dělat. Je určitě správné zamezit kácení pralesů, ale nařízení je názornou ukázkou toho, jak se dobrá myšlenka v rukou úředníků změní v obrovskou nefunkční byrokracii, která navíc neplní svůj účel a jen zbytečně zdraží produkci napříč EU,“ uvedl ještě na začátku září výrobce masných produktů.
