EU počítá s balkánskými zeměmi

Ministři zahraničí "pětadvacítky" se na neformální schůzce v rakouském Salcburku chystají schválit usnesení, ve kterém potvrdí, že "budoucnost západního Balkánu leží v Evropské unii". Vyjádří "odhodlání bezezbytku splnit závazky ze summitu v Soluni" v roce 2003, kde EU slíbila Chorvatsku, Makedonii, Bosně a Hercegovině, Albánii, Srbsku a Černé Hoře, že s nimi počítá, až budou připraveny. Šéfové diplomacií těchto zemí jsou dnes v Salcburku přítomni.
Na druhé straně se EU chystá připomenout, že pokrok na cestě do EU závisí nejen na reformách v balkánských zemích a na jejich spolupráci s mezinárodním tribunálem pro zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii (ICTY), ale také na připravenosti samotné unie. "Absorpční kapacitu EU je třeba brát v úvahu," stojí v navrženém textu, který podle diplomatů v tomto směru ovlivnila především Francie.

"Kdybychom byli takto malomyslní, nebylo by nás dnes 25, ale sotva devět," reagoval na francouzské výhrady britský ministr zahraničí Jack Straw. "Jsme zvyklí na to, že se Francouzi zdráhají přijímat nové členy. I Británii řekli dvakrát 'ne'," vzpomínal na 60. léta. "Pak se však naučili Británii v EU milovat a naučí se milovat každou další zemi."
Také český ministr Cyril Svoboda nepovažuje dnešní "únavu z rozšiřování" za dlouhodobý trend. "Není to na dlouhý zimní spánek, ale spíše jen na odpočinek na kanapi po obědě," žertoval. Zdůraznil, že pro ČR je západní Balkán jasnou prioritou.

EU jedná o vstupu s Chorvatskem. Makedonii udělila status kandidátské země. S Albánií má dohodu o stabilizaci a přidružení a o podobných dohodách jedná se Srbskem a Černou Horou a s Bosnou a Hercegovinou.

Čelí dilematu, jak udržet mír a stabilitu na Balkáně a zároveň oddalovat perspektivu členství, protože další rozšiřování EU není v mnoha zemích populární. "Pokud neuskutečníme, co jsme slíbili, riskujeme, že za pár let budeme zase stát na prahu konfliktu, možná ozbrojeného. Pak bude v sázce stabilita celého kontinentu," varoval dnes lucemburský ministr Jean Asselborn.
Ministři se soustředili také na ožehavý problém budoucnosti Kosova. Podle Strawa je jeho nezávislost "takřka nevyhnutelná"; slovinský Dimitrij Rupel si ji "dovede představit" a nizozemský Bernard Bot ji podmiňuje "velmi přísným dodržením všech podmínek", zejména respektováním práv menšin.

Za naprosto nepřijatelnou označil naopak samostatnost Kosova srbský prezident Boris Tadić. V rozhovoru pro rakouský list Der Standard uvedl, že takové řešení by znamenalo destabilizaci celého regionu, konec křesťanské kultury v Kosovu a vedlo by fakticky k etnické čistce.

S ministry EU a balkánských zemí jedná dnes o budoucnosti Kosova také zvláštní zmocněnec OSN, finský exprezident Martti Ahtisaari a kosovský prezident Fatmir Sejdiu.