„Vzhledem k nulovému pokroku ohledně dohody z Minsku EU jednomyslně prodlužuje hospodářské sankce proti Rusku,“ napsal Tusk. Unie konec svých sankcí už v počátku svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Ty byly podepsány v roce 2015, jejich cílem je zastavit ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny, přičemž po obou stranách vyžadují klid zbraní a politické řešení krize.
EU nyní opatření prodloužila již po osmé. O sankcích se začalo znovu intenzivně hovořit poté, co Rusko v listopadu zadrželo v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem ukrajinská plavidla i námořníky. Tusk ve čtvrtek doplnil, že summit též Rusko vyzval k jejich okamžitému propuštění a k tomu, aby v Kerčské úžině opět umožnilo svobodnou plavbu pro všechny lodě.
V později publikovaném textu závěrů summitu lídři uvedli, že jsou připraveni k další podpoře Ukrajiny, včetně oblastí nejvíce zasažených konfliktem na východě země a v Azovském moři. O takovou hospodářskou podporu žádal už v pondělí své evropské kolegy v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. Ruské omezení provozu klíčové v Kerčské úžině totiž prakticky od dopravních cest odřízlo ukrajinské přístavy v Azovském moři, včetně Mariupolu a tíživě tak ovlivnilo tamní ekonomiku.
Sankce, kterých se prodloužení týká, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Debata o rozpočtu
Český premiér Andrej Babiš po první části jednání Evropské rady uvedl, že se na opatřeních shodli všichni evropští lídři jednomyslně. „Teď probíhá debata i ohledně Saúdské Arábie,“ dodal Babiš. Hlavním tématem byl ale údajně rozpočet Evropské unie.
„Země jsou rozděleny na dvě části, na země, které jsou čistými plátci a mají nějaký názor na rozpočet a samozřejmě nechtějí platit více, ale drtivá většina zemí ten rozpočet kritizuje, včetně nás,“ uvedl po jednání premiér.
Babišovi především vadí, že klesají výdaje na hlavní položky jako je koheze a zemědělství, o které mají státy prý největší zájem. Při svém vystoupení na plánu Evropské rady Babiš uvedl, že Česká republika nemá zájem o měkké programy jako jsou workshopy a analýzy, ale požaduje finance na investice.
„České republice se daří především i díky kohezi,“ argumentoval Babiš. „Dnes nám chybí asi 12 miliard korun, které si přejí obce, města a především firmy. Pochybuji ale, že by došlo k nějaké dohodě v rámci této komise. Byla to totiž de facto první debata o rozpočtu,“ uvedl Babiš, který kritizoval i navýšení rozpočtu, ačkoliv z EU odchází Velká Británie.
Členské země EU by podobu příštího dlouhodobého rozpočtu bloku chtěly dojednat na podzim příštího roku. Diskuse o finančním rámci, v němž se budou pohybovat unijní výdaje v letech 2021 až 2027, byla prvním bodem summitu Evropské unie.
Šéfové států a vlád unie tak ve čtvrtek odmítli ambicióznější představu Evropské komise (EK), která předpokládala shodu o rozpočtu ještě před volbami do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2019.