Prodloužení sankcí, které unie spojuje s plným prosazením mírových dohod z Minsku a které nyní platí do konce ledna 2017, se očekávalo. Předseda unijních summitů Donald Tusk původně tento krok předpokládal ještě před čtvrteční vrcholnou schůzkou.
V Bruselu stále neskončil pracovní oběd šéfů států a vlád unie, na kterém se probírá řada témat od migrace, přes situaci v Sýrii až právě po dění na Ukrajině. Tusk v dopise, kterým lídry do Bruselu pozval, uváděl, že německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande seznámí své unijní kolegy s posledním děním okolo mírových dohod z běloruského Minsku. Jejich podmínky stále nejsou splněny a západní společenství zdůrazňuje zvláštní roli Moskvy, která má vliv na proruské povstalce ve vzbouřeneckých regionech východní Ukrajiny.
Nyní prodlužované sankce zakazují vývoz některých technologií do Ruska, například pro těžbu ropy, omezují ale především přístup velkých ruských firem a bank k penězům. Rusko reagovalo vlastními sankcemi a ve snaze postihnout hospodářství EU zakázalo například dovoz některých potravin.
EU ale kvůli ukrajinské krizi uvalila na Rusko i různé další sankce. Osoby narušující ukrajinskou územní celistvost mají zmrazený svůj evropský majetek a zakázané cesty do unie, je omezeno obchodování s anektovaným Krymem.
Podle diplomatických zdrojů ČTK by měla v pátek začít příslušná právní procedura tak, aby rozhodnutí o prodloužení sankcí mohlo být příští týden publikováno v unijním věstníku. Po prodloužení by tedy měly sankce platit do konce července 2017.
