Pokutu totiž unijní soud Varšavě uložil za to, že nezastavila těžbu v obřím povrchovém dole Turów, který těsně přiléhá k hranici Česka. A byla to právě česká žaloba, na jejímž základě CJEU loni v květnu nařídil zastavení těžby s argumentem, že pokračující dobývání uhlí poškozuje životní prostředí a má negativní dopad na zdraví lidí.
Varšava se rozsudku odmítla podřídit s odůvodněním, že provoz v Turówě má pro zemi velký ekonomický a sociální význam.
Přes 60 milionů eur
Těžba v obřím povrchovém dole stále pokračuje, za což soud Polsku v září uložil pokutu ve výši půl milionu eur (zhruba 12,2 milionu korun) denně. Polsko ji ignorovalo a teď uplynula první lhůta k zaplacení.
Polsko je soused, kterému čím dál víc přestáváme rozumět. V čem je jiné a co má společného s Amerikou? |
„Evropská komise nyní identifikuje vhodnou platbu, z níž bude možné administrovat kompenzaci,“ sdělil včera úřednickým jazykem její mluvčí Balász Ujvari. Přeloženo do běžné řeči to znamená, že se rozhoduje o tom, který dotační titul Komise Polsku o celkovou částku zhruba 60 milionů eur (téměř 1,5 miliardy korun) zkrátí.
Vlády Polska a Česka již několik měsíců s přestávkami jednají o dohodě, jejíž součástí mají být i finanční kompenzace pro českou stranu. Češi si stěžují zejména na ztrátu podzemní vody a zvýšenou prašnost, oboje v souvislosti s rozšiřováním povrchového dolu těsně k české hranici.
Naposledy jednala polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová s českou resortní kolegyní Annou Hubáčkovou (KDU-ČSL) ve Varšavě tento týden, konkrétní výsledky však ani dlouhé rozhovory nepřinesly. V případě uzavření dohody by měla česká strana žalobu stáhnout, podle vyjádření EK by to však na vymáhání pokuty od Poláků prostřednictvím stržení částky z dotací nemělo vliv.
Sporná justiční reforma
K podobnému závěru jako případ dolu Turów míří i další spor mezi Bruselem a Varšavou, který se týká polskou vládou prosazované justiční reformy. Ta mj. zahrnovala zřízení disciplinární komory, která se začala zabývat prohřešky soudců a prokurátorů včetně jejich trestního stíhání.
Podle názoru EK je však činnost takového orgánu v rozporu s vládou práva, jedním ze základních principů Evropské unie. Také tato kauza se loni dostala k evropskému soudu a ten rozhodl proti Polsku. Ačkoli vláda ve Varšavě posléze prohlásila, že činnost orgánu ukončí, sporná disciplinární komora ve skutečnosti v práci pokračovala. V říjnu pak CJEU rozhodl o pokutě, jejíž výše je ve srovnání s Turówem dvojnásobná: milion eur denně. K dnešku tak justiční reforma zatěžuje polský rozpočet souhrnnou částkou více než 70 milionů eur, v přepočtu asi 1,7 miliardy korun.
Polský arzenál je prozrazen. Armádě unikl na internet seznam vybavení včetně stíhaček |
Včera začala běžet 45denní lhůta, během níž má Varšava čas na reakci. Pokud znovu zaplatit odmítne, bude následovat scénář podle vzoru Turów. Brusel si tedy určenou částku i s úroky strhne z dotací.
Spory mezi Evropskou komisí a polskou vládou jsou podle všeho důvodem, proč Brusel dosud Polsku neschválil tzv. národní plán obnovy. To představuje podmínku pro čerpání peněz z koronavirového fondu EU určeného pro obnovu evropských ekonomik po pandemii.
Kauza Turówa i justiční reformy silně rezonují na polské politické scéně a hrají do karet vládnoucí pravicově nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS). Ta je k Evropské unii dlouhodobě kritičtější než hlavní opoziční strana, liberální Občanská platforma (PO). Řádné parlamentní volby se v Polsku mají konat na podzim příštího roku.
