Pomoc Ukrajině tak Unie zajistí půjčkou 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), za kterou bude Brusel ručit rezervou v unijním rozpočtu. Česko se za ni ale nezaručilo.
Z mnohahodinových jednání vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever, píše portál Politico. „Země, které se nacházejí v blízkosti Ruska..., by byly spokojené, kdybychom použili zmrazená ruská aktiva. Ale v politice nejde o emoce,“ řekl na tiskové konferenci ve 3:00 SEČ.
„Je to dobrá i špatná zpráva. Dobrá, protože Ukrajina nutně potřebuje peníze. Špatná, protože lídři nenašli shodu ohledně toho, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy. Je to znepokojivé, protože to ukazuje, že Evropa si stále není vědoma krizové situace,“ píše švédský list Aftonbladet.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvDalšími vítězi jednání o finanční podpoře Kyjeva jsou podle serveru Euroactiv Česko, Maďarsko a Slovensko. Jejich vlády se totiž jako jediné z 27 unijních vlád odmítly připojit ke garancím, které budou s půjčkou pro Ukrajinu spojené.
Podle Aftonbladet tak v současné situaci působí spíše jako spojenci ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož příkaz v únoru 2022 válka na Ukrajině začala.
„Rána pro autoritu Merze, černý den pro EU“
Pro von der Leyenovou jde podle médií o neúspěch. Společně s Merzem totiž prezentovali plán na použití ruských aktiv k financování zničené Ukrajiny jako jediný možný, který zvýší tlak na Moskvu a zároveň udrží Ukrajinu při životě.
Euroactiv označil výsledek jednání mezi unijními lídry pro von der Leyenovou a Merze za ponižující.
„Merzova autorita v Evropě je po tomto summitu poškozená. Jeho ultimáta ostatní zjevně ignorují,“ napsal německý list Handelsblatt. Kancléř podle něj na vrcholné schůzce utrpěl „dvojitou porážku“ – podpis dohody o volném obchodu mezi EU a jihoamerickým sdružením Mercosur se odkládá na leden a Ukrajina dostane sice od EU půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), peníze ale nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak kancléř požadoval.
Podle deníku Die Welt byl první den summitu EU „černým dnem pro EU a pro kancléře Friedricha Merze“. „Evropané na tomto summitu EU ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování,“ dodal. Merz, který má podle listu ambici být lídrem EU, se nedokázal na vrcholné schůzce prosadit.
Byl to právě Merz, který usilovně prosazoval, aby EU poskytla Ukrajině bezúročný úvěr s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě. Nakonec dostane Ukrajina půjčku, za niž bude EU ručit rezervou v unijním rozpočtu. Půjčka, kterou si EU vezme na finančních trzích, má být pouze dočasným řešením. Technické a právní práce na takzvané reparační půjčce garantované zmrazenými ruskými aktivy deponovanými v rámci Evropské unie by totiž měly v nadcházejících měsících pokračovat.
Německá média připomínají, že Česko, Maďarsko a Slovensko se ke garancím nepřipojí, a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států. „Výsledek summitu je proto překvapivý, protože v uplynulých týdnech zaznívalo, že se společnými dluhy EU musejí souhlasit všechny členské státy. Zdá se, že to ztroskotalo na maďarském premiérovi Viktorovi Orbánovi... ale i na Česku a Slovensku,“ napsal časopis Der Spiegel.
„Ve válečných časech, v jakých nyní jsme, je dohoda pro Kyjev životně důležitá, vysílá totiž naléhavě očekávaný signál akceschopnosti. Cokoli jiného (než dohoda) by se rovnalo totálnímu bankrotu, a to jak EU, tak Ukrajiny,“ napsal zpravodajský web t-online. „Přesto to nebyla dohoda, v kterou mnozí doufali,“ dodal s tím, že to rozhodně není dohoda, ve kterou doufal kancléř Merz.
Výsledek jednání podle t-online může těšit ruského prezidenta Putina, který je přesvědčený, že liberální demokracie nemohou dlouhodobě přežít, zvlášť když jsou vystaveny velkému vnějšímu tlaku. „A zdá se, že rozhodnutí z Bruselu mu dává znovu za pravdu,“ dodal web.
