Čeští europoslanci mají čtyři štrasburské roky za sebou a jeden před sebou. Uspěli? Kdo vystoupil z šedé zóny v téměř osmisetčlenném sněmu unie a kdo v ní naopak zůstal? Částečnou odpověď nabízí srovnání jejich parlamentního snažení.
Stokrát v plénu mluvila Zuzana Roithová
Vezměme nejviditelnější aktivitu zákonodárců, o níž všichni usilují: diskuse na schůzi. Českým šampionem je tu Miroslav Ouzký (ODS). Parlamentní statistika mu přiřkla už 181 příspěvků v plénu od začátku mandátu. Jenže je to dáno tím, že Ouzký byl do minulého roku místopředsedou europarlamentu, jako takový řídil schůze a do análů sněmu se zapsalo každé jeho vystoupení, byť šlo často jen o věty „nyní přistupujeme k hlasování o bodu“
Osobní aktivitu lze vysledovat u lidovecké poslankyně Zuzany Roithové; ta v plénu mluvila už stokrát. Protože se pořadí a čas rozděluje mezi poslance podle příslušnosti k politické skupině a jejich funkci - první mluví šéf nejsilnějších eurolidovců (EPP-ED), druhý předseda evropských socialistů (PES) atd. - na řadové poslance se často nedostane.
Roithová proto vsadila na prostor po hlasování, kdy většina poslanců už odchází na oběd, ti zainteresovaní ale mají možnost vysvětlit, jak hlasovali. Poslankyně tak činí téměř vždy. „Je to jeden z mála způsobů, jak uplatnit svůj názor, který zůstane zaznamenán. Jinak se volič téměř nedozví, co si člověk myslí,“ říká Zuzana Roithová.
KSČM: Mohli bychom být ještě víc vidět a slyšet
Podobně to funguje se „zpravodajováním“ zákona nebo nelegislativní zprávy. Poslanec se o věc přihlásí ve výboru, jenže se zohledňuje, k jak silné frakci patří, a v jejím rámci hraje roli počet členů národní delegace. Není proto překvapením, že Libor Rouček (ČSSD), byť je místopředsedou respektovaného zahraničního výboru, se ještě nedostal ke zpravodajování - mezi 216 poslanci v socialistické skupině jsou totiž jen dva Češi, on a Richard Falbr.
Zmíněná kritéria dělají vítěze z komunistů: ve čtyřicetičlenné frakci evropské levice (GUE-NGL) patří šestici poslanců za KSČM druhé místo: většina z nich už proto byla zpravodaji a často také mluví v plénu. „Snažíme se maximálně využít našeho prostoru,“ říká k tomu jejich šéf Miloslav Ransdorf. „Mohli bychom být ještě víc vidět a slyšet, ale naše frakce málo usiluje o návrhy zákonů, které nás zajímají,“ dodává.
ODS se izoluje
Českým konzervativcům - ODS, lidovcům a trojici Hybášková-Zatloukal -Zieleniec - naopak parlamentní aritmetika nepřeje. Je jich čtrnáct a mezi čtyřiadvaceti Čechy jsou nejpočetnější, v lidovecké skupině jim ale patří až osmé místo. Nicméně sem už vstupuje také osobní aktivita jednotlivců. Zatímco Roithové se „po čtyřech měsících tvrdého lobbování“ podařilo být zpravodajkou, většina občanských demokratů tu má nulu.
„Nikoho se neprosíme o přidělení zprávy,“ sděluje šéf eurobuňky za ODS Jan Zahradil. „A mluvení na plénu je také takový poslanecký alibismus. Když je potřeba se vyjádřit, tak se vyjádříme. Na statistické zářezy nehrajeme,“ dodává. Kdo z europoslanců má slovo -odhlédnuto od čísel? Janu Hybáškovou pasovala lidovecká frakce na svého experta pro Blízký východ a také proto je její jméno téměř pod každou rezolucí na toto téma.
Roučka zase eurosocialisté považují za „svorník“ mezi poslanci ze starých a nových zemí a schopnost kompromisu mu vynesla zmíněnou funkci v zahraničním výboru. „Rouček a Hybášková určitě. Ale i Roithová, Březina či Ouzký,“ říká německý europoslanec Bernd Posselt, který většinu Čechů v europarlamentu zná. „Není ale slyšet o většině členů ODS. Izolují se,“ dodává.
Stokrát v plénu mluvila Zuzana Roithová
Vezměme nejviditelnější aktivitu zákonodárců, o níž všichni usilují: diskuse na schůzi. Českým šampionem je tu Miroslav Ouzký (ODS). Parlamentní statistika mu přiřkla už 181 příspěvků v plénu od začátku mandátu. Jenže je to dáno tím, že Ouzký byl do minulého roku místopředsedou europarlamentu, jako takový řídil schůze a do análů sněmu se zapsalo každé jeho vystoupení, byť šlo často jen o věty „nyní přistupujeme k hlasování o bodu“
Osobní aktivitu lze vysledovat u lidovecké poslankyně Zuzany Roithové; ta v plénu mluvila už stokrát. Protože se pořadí a čas rozděluje mezi poslance podle příslušnosti k politické skupině a jejich funkci - první mluví šéf nejsilnějších eurolidovců (EPP-ED), druhý předseda evropských socialistů (PES) atd. - na řadové poslance se často nedostane.
Roithová proto vsadila na prostor po hlasování, kdy většina poslanců už odchází na oběd, ti zainteresovaní ale mají možnost vysvětlit, jak hlasovali. Poslankyně tak činí téměř vždy. „Je to jeden z mála způsobů, jak uplatnit svůj názor, který zůstane zaznamenán. Jinak se volič téměř nedozví, co si člověk myslí,“ říká Zuzana Roithová.
KSČM: Mohli bychom být ještě víc vidět a slyšet
Podobně to funguje se „zpravodajováním“ zákona nebo nelegislativní zprávy. Poslanec se o věc přihlásí ve výboru, jenže se zohledňuje, k jak silné frakci patří, a v jejím rámci hraje roli počet členů národní delegace. Není proto překvapením, že Libor Rouček (ČSSD), byť je místopředsedou respektovaného zahraničního výboru, se ještě nedostal ke zpravodajování - mezi 216 poslanci v socialistické skupině jsou totiž jen dva Češi, on a Richard Falbr.
Zmíněná kritéria dělají vítěze z komunistů: ve čtyřicetičlenné frakci evropské levice (GUE-NGL) patří šestici poslanců za KSČM druhé místo: většina z nich už proto byla zpravodaji a často také mluví v plénu. „Snažíme se maximálně využít našeho prostoru,“ říká k tomu jejich šéf Miloslav Ransdorf. „Mohli bychom být ještě víc vidět a slyšet, ale naše frakce málo usiluje o návrhy zákonů, které nás zajímají,“ dodává.
ODS se izoluje
Českým konzervativcům - ODS, lidovcům a trojici Hybášková-Zatloukal -Zieleniec - naopak parlamentní aritmetika nepřeje. Je jich čtrnáct a mezi čtyřiadvaceti Čechy jsou nejpočetnější, v lidovecké skupině jim ale patří až osmé místo. Nicméně sem už vstupuje také osobní aktivita jednotlivců. Zatímco Roithové se „po čtyřech měsících tvrdého lobbování“ podařilo být zpravodajkou, většina občanských demokratů tu má nulu.
„Nikoho se neprosíme o přidělení zprávy,“ sděluje šéf eurobuňky za ODS Jan Zahradil. „A mluvení na plénu je také takový poslanecký alibismus. Když je potřeba se vyjádřit, tak se vyjádříme. Na statistické zářezy nehrajeme,“ dodává. Kdo z europoslanců má slovo -odhlédnuto od čísel? Janu Hybáškovou pasovala lidovecká frakce na svého experta pro Blízký východ a také proto je její jméno téměř pod každou rezolucí na toto téma.
Roučka zase eurosocialisté považují za „svorník“ mezi poslanci ze starých a nových zemí a schopnost kompromisu mu vynesla zmíněnou funkci v zahraničním výboru. „Rouček a Hybášková určitě. Ale i Roithová, Březina či Ouzký,“ říká německý europoslanec Bernd Posselt, který většinu Čechů v europarlamentu zná. „Není ale slyšet o většině členů ODS. Izolují se,“ dodává.
