Podle informací investigativního serveru The Intercept se zpráva zakládá na sběru dat v deseti členských státech EU pod vedením Rakouska. Ty volají po zavedení plošného zákona, který by umožnil vytvořit a zavést ve všech členských státech databázi obličejů.
Facebook urovnal žalobu kvůli rozpoznávání tváří, vyplatí 550 milionů dolarů |
Systém by měl být rozšířením dosud existujícího systému Prüm, který propojuje databáze DNA, otisků prstů či registračních značek vozidel napříč členskými státy Evropské unie. Podobný systém mají i Spojené státy, které jsou navíc napojené i na členy takzvaného Visa Waiver Program. Ten umožňuje obyvatelům členských zemí cestovat do USA za účelem turistiky nebo obchodu po dobu nepřesahující 90 dnů, aniž by museli vyřizovat víza. Česká republika je členem od roku 2008.
Zprávu, která vyzývá k zavedení rozpoznávání obličejů, údajně serveru The Intercept vydal vysoko postavený činitel Evropské unie. Její výhody jsou údajně očividné. Technologie by mohla výrazně urychlit vyšetřování případů a identifikaci neznámých pachatelů.
Ačkoliv ale zatím není oficiální návrh změny zákona na stole, podle zdrojů z EU postupně začíná příprava. Evropská komise informovala Evropský parlament o tom, že investovala 700 000 eur (asi 17,5 milionu korun) do průzkumu poradenské firmy Deloitte, která se zaměřuje na možné změny tzv. Prüm systému. Cílit by mimo jiné měl i na zavedení technologie rozpoznávání obličeje.
Dalšího půl milionu eur Evropská komise zaplatila konsorciu veřejných agentur, které vede Estonský institut forenzní vědy, které by mělo zmapovat, jak moc členské státy zmíněnou technologii využívají při vyšetřování kriminální činnosti. Účelem je zjistit, jak rychle a kvalitně (a zda vůbec) by fungovala výměna obličejových záznamů.
„Je to znepokojivé jednak na národní urovni, ale i na té celoevropské. Především proto, že některé státy tíhnou k více autoritativním režimům,“ uvedl Edin Omanovic z neziskové organizace Privacy International. Obává se, že by obličejová databáze mohla být zneužita k „politicky motivovaným účelům“. Podle Omanovice také rozpoznávání obličejů často selhává, především u lidí jiné barvy pleti než bílé.
„Bez transparentních právních záruk by mělo na rozpoznávání obličejů být uvaleno moratorium,“ řekl Omanovic. Podle zprávy ale chtějí členské státy systém zavést co možná nejrychleji. Na druhou stranu ale podle The Intercept zpráva uznává, že legální záruky jsou naprosto klíčové. Jedním z navrhovaných principů je tak manuální ověřování dat, získáných díky technologii rozpoznávání obličeje. Podle některých expertů je ale tento systém přílišným narušením soukromí a dává státům neadekvátní kontrolu nad lidmi.
Výměna dat by se navíc netýkala pouze států Evropské unie. Směřovaly by do USA a případně i do jiných států. Klíčovou roli v interakci s nečlenskými státy by měl mít Evropský policejní úřad (Europol). Připomíná se tak deklarace členských vlád z roku 2018 pro Evropskou komisi, která vyzývá k „rozšíření působnosti systému Prüm na další (neunijní) státy“ a aby tento proces vedl právě Europol.
Nákladný a technicky náročný systém pro rozpoznávání obličejů už funguje na pražském Letišti Václava Havla. Na letišti je 145 kamer, které jsou schopny okamžitě porovnat zachycenou tvář s databází hledaných osob. Kamerový systém se stal v roce 2018 předmětem diskusí při dopadení hledaných turistů z Nizozemska, kteří napadli v centru Prahy personál restaurace. Policisté tehdy systém nevyužili a na přítomnost hledaných turistů na letišti upozornili až svědci a ostraha letiště.
