Postoj EP k strategii dalšího rozšiřování EU se odvolává i na pat, do jakého se EU dostala nepřijetím euroústavy; platná smlouva z Nice počítá s unií o nejvýše 27 členech, což se stane přijetím Bulharska a Rumunska napřesrok či o rok později.
"Musíme brát seriózně kritérium absorpční kapacity EU, čemuž jsme se dosud vyhýbali. Je třeba přesně definovat schopnost přijmout nové členy," vysvětlil zpravodaj, předseda zahraničního výboru Elmar Brok. Přihlédnout je podle něj třeba i k "legitimním obavám" veřejnosti z překotného rozšiřování, které prý přimělo Francouze a Holanďany k odmítnutí
euroústavy. Rozšiřování bez prohloubení integrace by vedlo k přeměně EU v pouhý volný trh a ke ztrátě podstaty evropského projektu. Záhodno je také přichystat se na situaci, že kandidáti budou připraveni, nikoliv však unie. EP nastolil možnost "třetí cesty" mezi členstvím a sousedskými vztahy v podobě "užších vícestranných vztahů". Mezistupeň by pro kandidáty měl být přechodný. "Není to zaměřeno ani proti Turecku, ani proti Balkánu," ujišťoval Brok;
předobrazem je prý Norsko, které je součástí evropského hospodářského prostoru a "Schengenu" i bez členství v EU.
Rozhovory o vstupu do EU loni v říjnu začaly s Chorvatskem a Tureckem, další kandidát, Makedonie, na termín jednání čeká. Albánie, Srbsko a Černá Hora a Bosna a Hercegovina dostaly vágnější příslib "evropské perspektivy". O členství v EU usiluje také Ukrajina, časem se mohou přihlásit Moldavsko, Bělorusko, Gruzie a další země. Mnoha zájemcům podle Broka nelze členství nabídnout v rozumné době, ani nemá smysl 15 let vyjednávat, aby výsledek zablokovalo třeba referendum v členské zemi; ta hodlá pořádat kupříkladu Francie, s výjimkou případů Bulharska, Rumunska a Chorvatska. Ještě v rozpravě zazněly obavy, zda EP nevyšle neblahý signál balkánským zemím, který by mohl vést až k destabilizaci regionu a rozpoutání nových konfliktů. Před zpochybněním závazků EU vůči balkánským státům vystoupil také komisař pro rozšíření Olli Rehn, podle něhož je perspektiva členství
nejlepším nástrojem k šíření míru, demokracie a evropských hodnot.
Po hlasování jménem nejsilnější, konzervativní frakce Bernd Posselt ujistil, že dílčí výtky vůči Chorvatsku nijak nezpochybňují závazek EU tuto zemi přijmout; v případě Turecka je však nejprve nutné skoncovat s mučením. "EP nepřehazuje výhybku," shodně se domnívají čeští zástupci v konzervativní a socialistické frakci Jana Hybášková (SNK-ED) a Libor Rouček
(ČSSD). "EP se snaží vyřešit postavení zemí, jimž nebylo slíbeno členství, ale s nimiž nelze mít pouhé sousedské vztahy. Jde o jakési privilegované partnerství pro země jako Ukrajina, Izrael či zakavkazské státy," řekla Hybášková. "Není to uzavírání se před dalším rozšířením, ale i EU se na něj musí připravit," usoudil Rouček. Podle něj je i v zájmu zemí jako Albánie, aby nemusely jen čekat na členství 20 let, ale mohly se ještě dříve zapojit třeba do společného hospodářského prostoru.
Naopak Jan Zahradil vidí ve změně přístupu EP snahu stoupenců euroústavy prosadit nejprve konsolidaci unie. "Vytváří se dojem, jako by bez euroústavy už nikdy k žádnému rozšíření EU nemohlo dojít, a to je pro nás nepřijatelné," vysvětlil nesouhlas europoslanců ODS.
"Musíme brát seriózně kritérium absorpční kapacity EU, čemuž jsme se dosud vyhýbali. Je třeba přesně definovat schopnost přijmout nové členy," vysvětlil zpravodaj, předseda zahraničního výboru Elmar Brok. Přihlédnout je podle něj třeba i k "legitimním obavám" veřejnosti z překotného rozšiřování, které prý přimělo Francouze a Holanďany k odmítnutí
euroústavy. Rozšiřování bez prohloubení integrace by vedlo k přeměně EU v pouhý volný trh a ke ztrátě podstaty evropského projektu. Záhodno je také přichystat se na situaci, že kandidáti budou připraveni, nikoliv však unie. EP nastolil možnost "třetí cesty" mezi členstvím a sousedskými vztahy v podobě "užších vícestranných vztahů". Mezistupeň by pro kandidáty měl být přechodný. "Není to zaměřeno ani proti Turecku, ani proti Balkánu," ujišťoval Brok;
předobrazem je prý Norsko, které je součástí evropského hospodářského prostoru a "Schengenu" i bez členství v EU.
Rozhovory o vstupu do EU loni v říjnu začaly s Chorvatskem a Tureckem, další kandidát, Makedonie, na termín jednání čeká. Albánie, Srbsko a Černá Hora a Bosna a Hercegovina dostaly vágnější příslib "evropské perspektivy". O členství v EU usiluje také Ukrajina, časem se mohou přihlásit Moldavsko, Bělorusko, Gruzie a další země. Mnoha zájemcům podle Broka nelze členství nabídnout v rozumné době, ani nemá smysl 15 let vyjednávat, aby výsledek zablokovalo třeba referendum v členské zemi; ta hodlá pořádat kupříkladu Francie, s výjimkou případů Bulharska, Rumunska a Chorvatska. Ještě v rozpravě zazněly obavy, zda EP nevyšle neblahý signál balkánským zemím, který by mohl vést až k destabilizaci regionu a rozpoutání nových konfliktů. Před zpochybněním závazků EU vůči balkánským státům vystoupil také komisař pro rozšíření Olli Rehn, podle něhož je perspektiva členství
nejlepším nástrojem k šíření míru, demokracie a evropských hodnot.
Po hlasování jménem nejsilnější, konzervativní frakce Bernd Posselt ujistil, že dílčí výtky vůči Chorvatsku nijak nezpochybňují závazek EU tuto zemi přijmout; v případě Turecka je však nejprve nutné skoncovat s mučením. "EP nepřehazuje výhybku," shodně se domnívají čeští zástupci v konzervativní a socialistické frakci Jana Hybášková (SNK-ED) a Libor Rouček
(ČSSD). "EP se snaží vyřešit postavení zemí, jimž nebylo slíbeno členství, ale s nimiž nelze mít pouhé sousedské vztahy. Jde o jakési privilegované partnerství pro země jako Ukrajina, Izrael či zakavkazské státy," řekla Hybášková. "Není to uzavírání se před dalším rozšířením, ale i EU se na něj musí připravit," usoudil Rouček. Podle něj je i v zájmu zemí jako Albánie, aby nemusely jen čekat na členství 20 let, ale mohly se ještě dříve zapojit třeba do společného hospodářského prostoru.
Naopak Jan Zahradil vidí ve změně přístupu EP snahu stoupenců euroústavy prosadit nejprve konsolidaci unie. "Vytváří se dojem, jako by bez euroústavy už nikdy k žádnému rozšíření EU nemohlo dojít, a to je pro nás nepřijatelné," vysvětlil nesouhlas europoslanců ODS.
