Oznámila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž je současná krize klíčovým okamžikem pro budoucnost evropského bloku. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.
Komise záchranným fondem reaguje na největší ekonomický výpadek v historii EU, který způsobila v celé unii koronavirová omezení.
„Plán obnovy z těžké výzvy, které nyní čelíme, vytváří šanci. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí,“ řekla ve středu von der Leyenová při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.
Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.
Podle von der Leyenové jen navýšení rozpočtu umožní komisi využít velmi vysokého kreditního hodnocení a docílit výhodně nízkého úvěru.
Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Podle zdrojů agentury Reuters jim má připadnout 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, tedy více než třetina celkového objemu pomoci.
