Podle textu zprávy by měla také Česká republika, jež dosud přijala jen 12 lidí, urychleně přebírání obnovit.
„Ty členské země, které zatím nikoho nepřijaly, by s tím měly okamžitě začít,“ prohlásil Avramopulos. Pokud nenastane pokrok do zveřejnění další pravidelné zprávy v polovině června, nebude podle něj komise váhat, využije svých pravomocí a vůči státům zahájí řízení, které po několika fázích může skončit až před evropským soudem.
Maďarský parlament nepodpořil Orbána. Jeho návrh změn ústavy proti kvótám odmítl |
Země EU se v září 2015 - přes odpor Česka a dalších zemí ze středu a východu unie - dohodly na pomoci migrační krizi zatíženému Řecku a Itálii tím, že od nich převezmou 120 tisíc žadatelů o azyl původem ze Sýrie, Iráku a Eritreje. Spolu s o něco starším podobným dobrovolným závazkem se tak mělo za dva roky přerozdělit celkem 160 tisíc lidí.
Ke 12. květnu bylo přesunuto jen 18 418 osob a komise už nyní sama přiznává, že celkový počet využit nebude. V úterý zveřejněná pravidelná zpráva uvádí, že v Řecku na relokaci dál čeká okolo 12 400 lidí. V Itálii je registrovaných okolo 2500 osob s předpokladem, že do září přibude dalších přibližně 1800 lidí. Celkem se tedy program do září, kdy by měl skončit, zřejmě dotkne nanejvýš 35 tisíc migrantů.
„Je zcela zvládnutelné přerozdělit do září z Itálie a Řecka všechny, kdo na to mají nárok,“ prohlásil dnes Avramopulos. Vyžaduje to ale podle něj větší snahu ze strany vlád členských států.
Podobnou rétoriku volí komise už řadu měsíců, nyní však poprvé zmínil její představitel možnost právního postupu vůči konkrétním zemím, které své „kvóty“ plnit odmítají.
Výzva k přijetí uprchlíků
„Vyzývám Polsko a Maďarsko, které nepřevzaly jedinou osobu, aby s tím okamžitě začaly,“ prohlásil eurokomisař ve Štrasburku. Ocenil naopak rakouský „pozitivní přístup“ a oznámení, že země začne přijímat migranty z Itálie, jít má nyní o pět desítek osob.
Text samotné zprávy připomíná, že Česko nenabídlo do programu žádná místa od května 2016 a nikoho nepřijalo poté, co loni v srpnu převzalo z Řecka 12 lidí, tedy ani ne procento své kvóty.
Komise v úterý „větší úsilí“ doporučila i dalším zemím. Například Slovensko a Bulharsko by měly být pružnější, pokud jde o výběr osob a měly by také začít přebírat žadatele o azyl z Itálie. Řada dalších členských států by mohla podle názoru komise zvýšit své měsíční závazky a více přebírat především z Itálie.
Orbán: Summit EU nevyřešil spor o kvóty, teď to stojí na Ficovi |
Itálie je poté, co dohoda mezi EU a Tureckem loni zablokovala trasu na řecké ostrovy, nyní migrační krizí v unii nejzatíženější zemí. Míří do ní především afričtí migranti od libyjského pobřeží přes Středozemní moře.
Přerozdělování uprchlíků podle kvót v září 2015 státy EU rozdělilo, Maďarsko a Slovensko se kvůli tomu obrátily na unijní soud.
Evropská unie ale od té doby začala ve snaze o řešení migrační krize klást důraz především na lepší ochranu vnější hranice bloku či urychlení návratů těch, kdo na azyl v Evropě nárok nemají.
Pravidelná zpráva komise dnes také uvádí, že ke 12. květnu bylo přímo z krizových oblastí do 21 zemí EU přesídleno 16.163 osob. Jsou to dvě třetiny z dohodnutého počtu 22.504 lidí. Také zde některé unijní země plní dohody, zatímco jiné zaostávají.
