Ruská invaze na Ukrajinu a varování amerického prezidenta Donalda Trumpa před snížením americké bezpečnostní podpory Evropě přiměly Evropskou unii k přehodnocení vlastních bezpečnostních schopností a zahájení největšího vyzbrojování od studené války.
„Špionážní služby členských států EU toho hodně vědí. Komise toho hodně ví. Potřebujeme lepší způsob, jak to všechno spojit a být efektivní a užiteční pro partnery. Ve zpravodajských službách musíte něco dát, abyste něco dostali,“ uvedl jeden z citovaných zdrojů.
Nápad vyvolal kritiku vysokých úředníků unijní diplomatické služby, která dohlíží na Zpravodajské a situační středisko nazvané EU INTCEN. Obávají se totiž, že nový orgán by vykonával stejnou funkci jako jejich středisko, a ohrozilo by tak jeho budoucnost.
Plán podle všeho zatím nebyl oficiálně oznámen všem členským státům EU, nicméně cílem je přivést do nového oddělení úředníky z národních zpravodajských agentur.
Mluvčí komise listu FT sdělil, že EU „zkoumá, jak posílit své bezpečnostní a zpravodajské schopnosti“. „V rámci tohoto přístupu se zvažuje vytvoření specializované buňky v rámci generálního sekretariátu Komise,“ dodal.
Sdílení zpravodajských informací je pro členské státy EU již dlouho citlivým tématem. Velké státy, jako je Francie, s rozsáhlými špionážními schopnostmi, se obávají sdílet citlivé informace s partnery. Situace se zkomplikovala po vzniku vlád, které mají úzké vztahy s Ruskem, jako je Maďarsko.
