1 „Teflonový“ Rutte
Jeho kolegové v Nizozemsku i v NATO mu sice dali přezdívku „Teflon“, protože po něm prý steče úplně všechno, s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu je však i jeho práce extrémně těžká. Nizozemský expremiér byl mimochodem do vedení Severoatlantické aliance vybrán právě proto, že s tímto prezidentem umí „zacházet“.
A nyní jeho hlavní denní náplní není ani tak řízení Aliance, jako bránění jednomu jedinému muži v tom, aby ji úplně rozložil. Povedlo se mu to třeba po Trumpově projevu v Davosu, v němž prezident sepsul Evropu a trval na tom, že chce Grónsko, byť ne silou. Ruttemu se přesto ještě téhož dne podařilo pro Evropu zajistit „dohodu o dohodě budoucí“.
Předtím svým přístupem ovšem pozvedl některá obočí, třeba když do Trumpových snů o novém území „nechtěl tahat NATO“ a naštval tak Dány, nebo když prezidenta USA nazval „tátou“ a pak se to snažil urovnat. „Naprosto chápu, jak obtížná je jeho práce, ale sledovat ho při tom je tak bolestivé,“ řekl anonymně vysoký diplomat EU.
Své evropské kolegy rozčílil i v pondělí, když hájil prvenství USA v Alianci. „Pokud si zde někdo myslí, že Evropská unie nebo Evropa jako celek se mohou bránit bez Spojených států, ať sní dál. Nemůžete,“ řekl Rutte, což někteří označili za „ostudný moment“ či se tázali, zda spíš než generálním tajemníkem NATO není americkým velvyslancem.
2 Mluvčí, jež nic neví nebo nemůže říct
Jednou z nejnáročnějších pozic v současné EU je post mluvčí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Tou je nyní Portugalka Paula Pinhoová a ještě před ní funkci zastával Eric Mamer. Když odcházel, bruselští úředníci prý v žertu tipovali, kolik lahví šampaňského otevřel na oslavu své znovu nabyté svobody. Problém této práce prý totiž tkví v samotné von der Leyenové.
Přestože totiž mluvčí dennodenně hovoří s novináři a má odpovídat na otázky o krocích a výrocích své šéfové, ta s ní informace sdílí jen málo. Podle Politica pracuje v metaforickém bunkru a všem kromě vedoucího své kanceláře Björna Seiberta dává jen ty informace, které podle ní nezbytně musejí vědět. Anebo je nechává úplně tápat.
Když tak Pinhoová vystupuje na tiskových konferencích, často nemá povoleno na konkrétní okruhy otázek odpovídat nebo prostě neví co říct, líčí diplomaté a úředníci. Celá Komise je kvůli tomu mnohem uzavřenější než dřív. Sama mluvčí však ujišťuje, že je navzdory složitosti své funkce poctěna možností pracovat na tak unikátním místě a že její úlohou je „rozlišit, co veřejnost potřebuje vědět a co by některá média ráda věděla“.
3 Kallasová bojuje o teritorium
S předsedkyní Evropské komise vede svůj boj i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Bývalá estonská premiérka si podle Politica soukromě stěžuje, že je von der Leyenová „diktátorka, ale sama s tím může udělat jen málo nebo nic“. Potíže Kallasové vyplývají už ze samotné pozice v Evropské službě pro vnější činnost.
Členské země, zejména ty velké, si totiž chtějí zahraniční politiku vést samy. Do toho Kallasové vzali oblast Středozemního moře, když EK loni zřídila Generální ředitelství pro Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv (DG MENA). Komise navíc aktivně pracuje na tom, aby se úřad Kallasové ještě zmenšil. Dosavadní snahy estonské expremiérky zvrátit to zatím nezabraly.
4 Problém Ódor
Maďarští diplomaté mají v Bruselu rovněž těžkou práci. Vzhledem k tomu, že se jejich premiér Viktor Orbán svými proruskými postoji a kritikou EU staví do role unijního enfant terrible, je pořád co vysvětlovat. Současný vyslanec Bálint Ódor má k Orbánově straně Fidesz blízko, a tak mu úředníci údajně přezdívají „Elephant in the room“.
Metaforický slon v místnosti je zkrátka ožehavým, ale nepřehlédnutelným problémem, o kterém nikdo nechce moc mluvit. „Je pro mě ctí sloužit své zemi a zastupovat maďarské zájmy,“ řekl nicméně Ódor Politicu.
Portál připomíná, že kvůli vazbám Maďarů na Kreml už s nimi ostatní státy často nechtějí sdílet některé citlivé informace. A na druhou stranu, když se maďarští vyslanci snaží v Bruselu zmírnit některé tvrdé výroky své vlády, v Budapešti to budí podezření, že nejsou dostatečně loajální, podotkl nejmenovaný maďarský diplomat.
5 „Opravář“ Šefčovič
Když je něco moc složité, zavolejte Maroše Šefčoviče. Právě slovenský eurokomisař má v Bruselu přezdívku „Pan opravář“. Dohlížel už na reakci Unie na brexit či Green Deal, a momentálně – v éře Donalda Trumpa – má na starosti mezinárodní obchod.
Někdejší člen slovenské komunistické strany v mládí studoval v Moskvě a v roce 2019 kandidoval na post slovenského prezidenta. Jeho domovem je však už od roku 2009 Evropská komise, což jej činí nejdéle sloužícím eurokomisařem.
Ve vedení zažil Josého Manuela Barrosa, Jeana-Claudea Junckera a nynější šéfku Ursulu von der Leyenovou. Ta ho mimochodem za sebe poslala na debatu do Štrasburku v době, kdy se řešilo, zda ji – a tedy i jeho – odvolat z funkce, připomíná Politico.
