Po prvním poklesu v roce 2020, způsobeném pandemií covidu-19, se evropská populace znovu zmenšila i loni. Negativní přirozenou změnu, kdy více lidí zemře, než se narodí, přitom nestačila vykompenzovat ani pozitivní bilance takzvané čisté migrace. I loni pravděpodobně celkovou negativní bilanci ovlivnila pandemie. Podle evropských statistiků v roce 2020 v EU zemřelo o 531 tisíc lidí více než v roce 2019. Loni pak v unii zemřelo o 113 tisíc lidí více než předloni.
Počet obyvatel v zemích dnešní EU dlouho rostl, ze 354,5 milionu v roce 1960 na zmíněných 446,8 milionu k 1. lednu 2022, což znamená nárůst o 92,3 milionu. Rychlost růstu se v posledních desetiletích postupně zpomalovala: Například v období let 2005 až 2022 počet obyvatel EU rostl v průměru 0,7 milionu. Během 60. let počet obyvatel rostl v průměru o tři miliony ročně.
Počet obyvatel jednotlivých členských států EU je značně rozličný. Zatímco na Maltě žije zhruba půl milionu lidí, v Německu jich je 83,2 milionu. V Německu, Francii a Itálii žije 47 procent celkové unijní populace.
Dohromady deset zemí EU loni zaznamenalo úbytek počtu obyvatel, nejvíce Itálie (o 253 100). Naopak Francie zaznamenala největší nárůst (o 185 900).
Evropská unie jde v populačním vývoji zatím proti globálnímu trendu. Podle aktuální zprávy OSN o světové populaci by však měl přestat počet lidí na planetě růst a stabilizovat se na úrovni kolem 10,4 miliardy v 80. letech tohoto století. Hranice deseti miliard by měla být podle „prostředního“ scénáře pokořena v roce 2059, načež by se měl vývoj víceméně ustálit.
Ještě letos k 15. listopadu by měl počet lidí na Zemi dosáhnout osmi miliard, což je o miliardu více než v roce 2010, o dvě miliardy více než v roce 1998 a o 5,5 miliardy víc než v roce 1950.
