Michel zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji.
Šéf unijních summitů po pěti letech končí a 1. prosince ho ve funkci nahradí bývalý portugalský premiér António Costa. Jak Michel popsal, nikdy nezapomene na noc ze středy na čtvrtek 24. února 2022, kdy Rusko invazi na Ukrajinu zahájilo.
„Prezident Zelenskyj mi telefonoval jen pár minut po útoku. Věděli jsme od zpravodajských služeb, že se něco chystá, ale mysleli jsme si, že půjde jen o útok na Donbas či část Ukrajiny,“ uvedl Michel.
Situace byla tehdy vážná a aniž by tušil, co bude následovat, svolal ještě pár hodin před invazí na čtvrtek do Bruselu unijní prezidenty a premiéry. Ti se tak na jednání setkali v první den „plnohodnotné invaze“.
„Bylo to absolutně hrozné, viděli jsme Zelenského na obrazovce, byli jsme v šoku. Všichni jsme si tehdy uvědomovali, že právě ukrajinský prezident je jedním z těch, které chce Rusko zlikvidovat, aby dosáhlo svého cíle,“ popsal předseda Evropské rady.
Několik následujících dní strávil podle svých slov na telefonu právě s ukrajinským prezidentem a představiteli všech členských států EU.
Žádal o zbraně a podporu
„Zelenskyj mě požádal, abychom Ukrajině dodali zbraně, celý víkend jsem osobně volal všem unijním vůdcům, jednomu po druhém, a žádal je, aby tak učinili,“ uvedl Michel.
„Někteří o tom měli pochybnosti, já jsem ale věděl, že neexistuje plán B, jen plán A a to je pomoci Ukrajině. Ukázat, že nejenom o věcech diskutujeme, ale že také konáme,“ dodal předseda unijních summitů.
Jeden z lídrů, jméno neprozradil, hrál podle něj velmi zásadní roli. Vážnost situace si totiž uvědomil velmi rychle a poslal zbraně na Ukrajinu přes Polsko už v sobotu večer, uvedl Michel, který od té doby navštívil Ukrajinu již několikrát, aby jí vyjádřil svou podporu „tak dlouho, jak to bude potřeba“.
Jaké by podle něj nyní měly být další kroky? Zaprvé je potřeba učinit Ukrajinu tak silnou, jak je to jen možné. Právě to obsahuje takzvaný plán vítězství, který minulý týden představil unijním vůdcům ukrajinský prezident.
„Je to výzva Volodymyra Zelenského směrem k nám, abychom dali Ukrajině co potřebuje a učinili ji tak silnější,“ řekl Michel. Na Ukrajině nyní probíhají boje, které si již vyžádaly množství nevinných obětí, zároveň se ale odehrávají i politické bitvy, ve kterých je podle Michela potřeba, aby EU rovněž bojovala a stála za Ukrajinou.
„Musíme bojovat za naše hodnoty, za naše principy, za dodržování mezinárodního práva. Nesmíme dovolit ruskému narativu, aby se šířil,“ zdůraznil předseda Evropské rady.
EU čekají tři výzvy
Posílit konkurenceschopnost Evropské unie, dělat vše pro to, aby unijní lídři neztratili podporu obyvatel EU a zároveň více komunikovat se zbytkem světa. Takové výzvy do budoucna pro EU vidí Michel. Se slabým ekonomickým růstem podle něj souvisí množství kontrol a byrokracie uvalených na evropské firmy. Unie musí „s těmito hloupými rozhodnutími přestat“ a nenahlížet na každou firmu jako na někoho, kdo chce porušovat pravidla a koho je potřeba neustále kontrolovat.
Předtím, než se stal předsedou Evropské rady, byl Michel pět let belgickým premiérem. Z deseti let strávených v těchto nejvyšších pozicích si podle svých slov odnesl několik ponaučení. EU podle něj již v minulosti ukázala, že je schopna ekonomického rozvoje a růstu a pro budoucnost je důležité „vytrvat v těchto ambicích a zachovat si stále nadšení pro evropský projekt“.
V této souvislosti Michel zdůraznil důležitost nedávno zveřejněných zpráv Enrica Letty a Maria Draghiho, které pojednávají o budoucnosti vnitřního trhu v EU a konkurenceschopnosti unie. Vůbec poslední summit, kterému bude Michel předsedat, se odehraje 8. listopadu v Budapešti. Půjde o neformální schůzku prezidentů a premiérů EU, jejímž tématem bude právě konkurenceschopnost, růst i inovace.
Zadruhé je podle šéfa unijních summitů důležité „dělat všechno pro to, abychom neztratili podporu našich obyvatel“. „Vysvětlovat, co děláme a proč, proč podporujeme Ukrajinu, proč si myslíme, že rozšíření EU je správná volba, proč řešíme posílení našeho obranného průmyslu,“ řekl Michel.
Třetí ponaučení se týká okolního světa, se kterým by Evropská unie měla více spolupracovat. „Musíme najít správnou rovnováhu mezi propagováním našich hodnot a obranou našich zájmů. Svět nás zná mnohem víc, než ho známe my, to je naše slabina. Měli bychom být více ambiciózní v poznávání jiných regionů, zjistit, jak oni nahlížejí na svět,“ vyjmenoval Michel.
Nejnáročnější byla pandemie, pak válka
Co se mu za deset let nejvíce povedlo? „Myslím si, že se mi podařilo udržet Evropskou unii jednotnou. A jednota neexistuje bez důvěry. Strávil jsem množství času v zákulisí, cestoval jsem, scházel se s lídry, zjišťoval jsem, jaké jsou jejich problémy, abych přišel s kompromisním návrhem, který byl následně přijat,“ popsal 48letý politik. Za pět let podle statistik předsedal celkem 46 summitům, což je o jednu třetinu více než jeho předchůdce Donald Tusk. Za nejnáročnější označil období pandemie covidu-19 a následně začátek války na Ukrajině, i tehdy ale EU ukázala svou jednotu.
Z čeho je naopak zklamaný, je role EU v konfliktu na Blízkém východě. „Myslím, že bychom měli být více ambiciózní. Jsme hlavním ekonomickým partnerem Izraele a rovněž dáváme nejvíce rozvojové pomoci palestinskému obyvatelstvu. Myslím, že bychom měli více propagovat stabilitu v oblasti, protože to, co se děje, je tragédií pro lidi v regionu i pro celý svět,“ uvedl Michel.
