Když překročil prezidentský kandidát amerických demokratů Joe Biden magickou hranici 270 volitelů, které potřeboval ke zvolení, vyvolalo to v řadě evropských metropolí citelnou úlevu.
Obavu, že by se Evropská unie musela potýkat další čtyři roky s nevypočítatelným Donaldem Trumpem, mnohde vystřídala euforie: vztahy s klíčovým partnerem na druhé straně Atlantiku budou opět založeny na partnerství a vzájemné důvěře.
  |
Mezi prezidentem Trumpem a EU panovala v posledních letech shoda pouze výjimečně. O to víc se vůči sobě v nejrůznějších situacích vymezovali. Platilo to především u opatření v boji proti globálnímu oteplování a také u vzájemného obchodu. Biden oznámil, že pod jeho vedením se Spojené státy opět vrátí ke klimatické dohodě z Paříže.
Demokratický politik chce v příštích letech investovat v přepočtu dva biliony eur do nových technologií, jež povedou ke klimatické neutralitě. Pokud by uspěl, musí ale zároveň i Evropská unie počítat s tím, že zvýšená poptávka po ekologicky šetrných technologiích ze strany USA povede k nárůstu jejich cen. V konečném důsledku se tak mohou prodražit i původní klimatické plány EU.
Dosavadní prezident dlouhodobě kritizoval Evropany, že do USA vyvážejí daleko víc, než kolik dovážejí. Loni činily exporty z Unie do Spojených států 384 miliard eur, opačným směrem proudilo zboží v hodnotě 232 miliard eur. Trump se snažil nepoměr zvrátit cly na vybraná odvětví.
Volný obchod a digitální daň
Jestli teď nastane změna, se teprve uvidí. EU v každém případě už ale stihla nadělit Bidenovi „dárek“, i když ještě ani není vůbec v úřadě.
Od Bidena se očekává změna tónu komunikace s Evropou, prohlásil Havlíček |
V pondělí se její ministři obchodu dohodli na zavedení nových cel na dovoz z USA v hodně 3,6 miliard eur. Důvodem jsou nedovolené státní podpory pro americký letecký koncern Boeing. Již předtím zavedli i Američané podobná opatření, která mířila na evropského výrobce letadel Airbus.
Přetahovaná mezi Spojenými státy a Evropskou unií začala u tohoto strategického odvětví už dávno před Trumpovým příchodem. Tenkrát byl šéfem Bílého domu Barack Obama a s ním tam úřadoval i jeho tehdejší viceprezident Joe Biden. „Jsme připraveni zrušit cla, pokud Američané udělají totéž, ať už za stávající, nebo příští vlády,“ prohlásil v Bruselu nesmlouvavě místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis, jenž má na starosti obchod.
Další americká cla zase zatěžují dovoz evropské oceli. Teď se ovšem stane prezidentem politik, který vděčí za své zvolení právě hlasům z regionů se silným zastoupením ocelářství.
Podobně nejistá jsou i očekávání, že by Bidenův návrat do Bílého domu mohl vést ke vzkříšení dřívějších plánů Obamovy vlády na uzavření ambiciózní obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií. Dokument známý pod zkratkou TTIP měl být tehdy největším ujednáním svého druhu na světě. Nakonec z něj nic nebylo. Nejenom kvůli Trumpovi. I v EU byli mnozí rádi, že k dohodě, a tím třeba i k otevření evropského trhu s potravinami pro americké zboží, nakonec nedošlo.
Americké technologické koncerny jsou v Unii dlouhodobě na pranýři kvůli tomu, že navzdory obrovským příjmům z tamních trhů neplatí skoro žádné daně. Když se některé členské státy pokusily zavést několikaprocentní digitální daň, přišla z Washingtonu zpravidla výhrůžka protiopatřeními. Trump se firem, jako je Google, zastával přesto, že nepatřily k jeho podporovatelům. Biden naopak od nich dostal nemalé prostředky na kampaň.
Dá se tudíž očekávat, že jim nyní půjde na ruku a bude je při případných jednáních s Bruselem hájit. S tím souvisí další téma, kterým je ochrana osobních dat. I tady se názory americké a unijní strany dlouhodobě rozcházejí.
