Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvUnijní lídři se po jednáních téměř měsíc blokovaných Maďarskem sjednotili na tom, že během letošního roku EU postupně ukončí dovoz ruské ropy tankery, kterými do unijních zemí míří přes dvě třetiny celkového importu z Ruska.
Německo a Polsko navíc přislíbily do konce roku přestat odebírat ropu severní větví ropovodu Družba, takže by dočasná výjimka měla platit pouze pro jeho jižní část zásobující Česko, Slovensko a Maďarsko.
Maďarský premiér Viktor Orbán mluvil o úspěchu své země, která podle něj může beze změny dále odebírat ruskou ropu a navíc získala záruky, že případný výpadek ropovodu bude moci nahradit ropou z tankerů.
Další lídři většinou hovořili o kompromisním řešení, které dokázalo trvající jednotu EU v přístupu k Rusku.
Česku se podařilo dojednat výjimku
Podle českého premiéra Petra Fialy je shoda ze summitu výbornou zprávou pro Česko, které bude moci 18 měsíců nakupovat ropné produkty z rafinerií v jiných unijních zemích, což jinak podmínky embarga u ruské ropy dovezené potrubím v zájmu rovného konkurenčního prostředí zakazují.
Česko tuto výjimku chtělo kvůli přibližně dvěma milionům tun nafty, které se na domácím trhu nedostává a míří tam zejména ze slovenského Slovnaftu.
Podle společnosti Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba, zajistí dohoda stabilní dodávky ropy do země, která rovněž získá čas na adaptaci na úplné embargo. O něm by podle šéfa Evropské rady Charlese Michela měli lídři jednat v blízké budoucnosti.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý premiér a prezident Dmitrij Medveděv v úterá řekl, že nové sankce poškodí hlavně obyčejné Rusy a jsou motivovány nenávistí EU vůči jeho zemi. Stálý zástupce Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov uvedl, že Moskva najde pro svou ropu jiné dovozce.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí embargo přivítalo s tím, že „ruská válečná mašinérie nebude dostávat desítky miliard eur na boj proti Ukrajině“.
Zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva nicméně podotkl, že přijetí sankcí trvalo moc dlouho a opatření jsou k zastavení ruské agrese příliš děravá.
Ukrajina dostane 222 miliard korun
Šéfové unijních zemí se v úterý shodli také na cestách, kterými by EU měla dojít k ukončení odběru všech ruských energií a předcházet dalšímu růstu cen. Podpořili urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetické úspory a investice do infrastruktury. Vyzvali také k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezonou.
Ve snaze regulovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu rovněž pověřili Evropskou komisi, aby prověřila možnosti zavedení cenových stropů. Brzké ukončení odběru ruského plynu, na němž je unie závislejší než na ropě, ale dnes řada lídrů vyloučila.
Summit se dohodl také na poskytnutí devíti miliard eur (222 miliard korun) Ukrajině na okamžité pokrytí státních výdajů. Podpořil i vytvoření mezinárodní platformy pro investice do poválečné obnovy Ukrajiny, v níž by měly unijní země hrát klíčovou roli. Lídři rovněž vyzvali komisi, aby navrhla způsob, jak v rámci současného víceletého rozpočtu EU podpořit země, které pomáhají ukrajinským uprchlíkům.
Členské státy bloku by podle summitu měly kromě toho vystupňovat pomoc Ukrajině s exportem jejích zemědělských produktů, který ochromila ruská blokáda přístavů v Černém moři. Přijaté závěry mimo jiné volají po urychlení rozvoje takzvaných koridorů solidarity s intenzivnější přepravou ukrajinského obilí nebo kukuřice ve vlacích a kamionech.
