Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Svět

Okamžitě zastavte boje, vzkázala EU do Izraele a Gazy. Maďarsko mírové prohlášení ale odmítlo

Šéf německé diplomacie Heiko Maas se svým unijním protějškem Josepem Borellem na bezpečnostní konferenci v Mnichově. foto: Reuters

Brusel - Ministři zahraničí zemí Evropské unie v úterý vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, které má umožnit ochranu civilistů a doručení humanitární pomoci. Neshodli se však na společném prohlášení požadujícím od Izraele „přiměřenou obranu“ před útoky z Pásma Gazy.
  19:13aktualizováno  20:05

Po mimořádné videokonferenci se zástupci vlád to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož společné komuniké nepodpořilo Maďarsko.

Maďarsko vetovalo usnesení EU, které kritizovalo Čínu za situaci v Hongkongu

„Prioritou je okamžité ukončení všech násilností a zavedení příměří. Ne pouze dohoda, ale jeho praktické dodržování,“ prohlásil Borrell. Text, který v úterý předložil ministrům během neformálního jednání, odsuzuje násilnosti Hamásu, který EU řadí mezi teroristické skupiny, a plně podporuje právo Izraele na obranu. Tu však musí židovský stát provádět „přiměřeným způsobem a respektovat mezinárodní humanitární právo“.

Vzájemné ostřelování Izraele a Pásma Gazy trvá týden, během něhož zahynulo přes 200 Palestinců a desítka obyvatel Izraele. Během nejhorší eskalace konfliktu od roku 2014 ohlásila palestinská strana přes 1400 zraněných, Izrael téměř tři stovky. Izraelská armáda tvrdí, že míří hlavně na teroristy z Hamásu a Islámského džihádu, v Gaze však umírají i civilisté.

EU se podle Borrella hodlá v oblasti více angažovat, zejména ve spolupráci se Spojenými státy. Unie vyšle na místo svého nového zvláštního zmocněnce pro blízkovýchodní mírový proces Svena Koopmanse. Ten by měl se zástupci USA, Ruska a Organizace spojených národů jednat o možnostech řešení konfliktu.

Navrhovaný společný text v úterý podle Borrella podpořilo 26 z 27 členských zemí. Připojit se odmítlo Maďarsko. Členské země jsou ve vztahu k Izraeli a jeho roli v blízkovýchodním napětí dlouhodobě rozdělené, což unii znemožňuje hrát v oblasti významnější roli. Některé západoevropské země jako Belgie či Irsko prosazují kritičtější postoj k počínání židovského státu, což zaznělo i při úterní videokonferenci. Naproti tomu Maďarsko, Česko a některé další státy východního křídla EU patří mezi izraelské spojence neochotné k ráznějším prohlášením na jeho adresu.

„Mám obecně problém s evropskými prohlášeními k Izraeli... Nejsou příliš užitečná, zvláště za současných okolností, kdy panuje tak velké napětí,“ řekl agentuře AFP maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Izrael odpověděl v noci střelbou na rakety z Libanonu a dron od jordánské hranice

České ministerstvo zahraničí na twitteru uvedlo, že ČR během videokonference zdůraznila „nutnost okamžitého zastavení raketových útoků teroristických skupin vůči Izraeli a podtrhla plné právo Izraele na obranu vůči nim“.

O aktuálním konfliktu v úterý debatovali také europoslanci, kteří rovněž vyzvali k okamžitému klidu zbraní na obou stranách. Zároveň odsoudili vlnu antisemitských projevů, které byly v posledním týdnu k vidění v řadě evropských měst.

Napětí se nadále stupňuje

Intenzivní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou pokračovalo i v úterý, centrem náletů se hned po půlnoci stalo město Gaza. Mezi zasaženými budovami byly kanceláře katarského Červeného půlměsíce v Gaze a také jediná klinika pro trasování nákazy covidem-19, napsala agentura AFP. Úřady v Gaze odpoledne ohlásily, že od 10. května, kdy boje začaly, přišlo o život 215 Palestinců. Izrael má 12 mrtvých.

Bomby zasáhly také infrastrukturu, v Gaze v noci panovala prakticky úplná tma. Vedle bezpečnostních rizik vzniká podle AFP i krize humanitární, o své domovy přišlo při bombardování přes 2500 Palestinců a na 40.000 jich muselo svá bydliště opustit. Palestinci se hromadí v přeplněných krytech, píše DPA.

Palestinský Hamás na šest hodin pozastavil raketovou palbu na Izrael a obnovil ji až ráno, kdy zněly poplašné sirény v jihoizraelském městě Netivot. Armádní mluvčí Hidai Cilberman řekl, že armáda nezná důvod nočního přerušení raketové palby a že její kampaň proti Hamásu a Islámskému džihádu pokračuje. Podle mluvčího jsou cílem především tunely radikálů. Brzo ráno izraelská letadla zasáhla i útočné čluny Hamásu, které měly být použity proti izraelskému námořnictvu.

Při jednom z dnešních náletů byla zasažena šestipatrová budova, v níž byly knihovny a studijní centra Islámské univerzity v Gaze. V hromadě trosek bylo vidět počítače, stoly a židle.

Egypt se rozhodl poslat do Gazy humanitární pomoc. Jeho ministryně zdravotnictví Halá Zájdová řekla, že do Gazy míří 65 tun chirurgických potřeb, lahve s kyslíkem, injekční stříkačky, antibiotika a masti na spáleniny v hodnotě 14 milionů egyptských liber (18,5 milionu korun). Při pondělním bombardování byla v Gaze zničena jediná klinika na trasování covidu-19. Rafáh je jediný hraniční přechod, který nekontroluje Izrael a který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem.

Armáda tvrdí, že míří především na teroristy a že jich nejméně 160 zabila. Na palestinské straně ale umírají také civilisté, tamní úřady hlásí od 10. května 215 mrtvých, mezi nimi 61 dětí, a přes 1400 raněných. Izrael má 12 mrtvých a 294 raněných.

Situace v okolí přechodu Kerem Šalom, který slouží k přepravě zboží do Gazy, byla v úterý napjatá. Přechod se podle AFP otevřel na několik hodin, následně však byl při pokračující palestinské palbě na Izrael znovu uzavřen. Konvoj s mezinárodní humanitární pomocí se musel otočit. Přechod byl uzavřen od 10. května, kdy boje začaly.

Na Izrael v úterý mířilo šest střel z Libanonu, ale nepřelétly hranici. Od jordánské hranice pak na sever Izraele letělo bezpilotní letadlo, které armáda sestřelila. Zda bylo posláno z Jordánska, není jasné.

Izraelská armáda uvedla, že Hamás na Izrael odpálil od začátku konfliktu 3500 raket. Do Izraele jich však dopadne jen minimum, většinu jich ještě ve vzduchu zničí obranný systém Iron Dome (Železná kupole).

Izraelský prezident Reuven Rivlin podle úterního sdělení Hradu zaslal českému prezidentovi Miloši Zemanovi dopis, v němž mu vyjádřil „hluboký vděk“ za „přátelství, solidaritu a pevné odhodlání za bezpečnost Izraele“. Zeman minulou středu zaslal Rivlinovi telegram, v němž Izraeli vyjádřil „plnou podporu a solidaritu“. V pátek Pražský hrad vyvěsil na podporu Izraele na prvním hradním nádvoří vedle české vlajky izraelskou vlajku.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v úterý vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a Hamásem, které má umožnit ochranu civilistů a doručení humanitární pomoci. Neshodli se však na společném prohlášení požadujícím od Izraele „přiměřenou obranu“ před útoky z Pásma Gazy. Navrhovaný společný text podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella podpořilo 26 z 27 členských zemí. Připojit se odmítlo Maďarsko.

Za klid zbraní se předtím poprvé přimluvil také americký prezident Joe Biden. Spojené státy přitom dosud blokovaly vydání rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by boje razantně odsoudila. 

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...