Zamračený PES změní výpočet, vypadnout z rovnice by mohla pozitivita testů |
Zásobování členských států Evropské unie vakcínami totiž mnohde vázne. Britové, Izraelci nebo Američané přitom hlásí značně pokroky z hlediska proočkovanosti vakcínou Pfizer/BioNTech. Ve Spojeném království včera navíc začali podávat další přípravek – od firmy AstraZeneca.
Zato v řadě evropských metropolí panuje nespokojenost: že vše jde pomalu – nejen očkování, ale i schvalování dalších vakcín Evropskou lékovou agenturou.
Hlavním terčem kritiky je Evropská komise, která hrála při vyjednávání množství vakcín s výrobci hlavní roli.
Přibylo téměř 13 tisíc nových případů. Skóre PES stouplo na 89 bodů, covid se rychleji šíří mezi seniory |
O víkendu se do unijní očkovací strategie pustil premiér největší německé spolkové země Markus Söder z Bavorska. „Je těžko vysvětlitelné, že v Německu byla vytvořena velmi dobrá očkovací látka, která je ale jinde aplikována rychleji. EU jí objednala příliš málo a vsadila na špatného výrobce,“ prohlásil politik pro nedělní vydání listu Bild.
V Bruselu se kritice brání. Pro Unii prý zajistili dvě miliardy vakcín od šesti výrobců. Tento týden by měl dostat povolení další přípravek od americké Moderny.
Česká republika zastává smířlivější postoj, ačkoli podle premiéra Adreje Babiše (ANO) je třeba trvat na tom, aby vakcíny byly dodávány také v Evropě co nejrychleji a transparentně. „To, jak se daří očkování zvládnout například v Izraeli, je pro nás velkou inspirací a věřím, že i u nás a v celé EU se brzy povede něco podobného,“ sdělil serveru Lidovky.cz Babiš. Zároveň upozornil, že vedle rychlosti dodávek a množství vakcín je klíčovým kritériem jejich bezpečnost.
PES se již šestý den nachází v nejvyšším stupni pohotovosti. Rizikový index ale mírně poklesl díky číslu R |
Podle českého premiéra se státy EU dohodly, že budou postupovat společně. „Proto není možné, aby si vakcíny nakupovaly samostatně,“ podotkl.
Ke konci listopadu si Komise zajistila 405 milionů dávek výrobce CureVac z Německa, 400 milionů dávek od britsko-švédské firmy AstraZeneca a stejný počet od americké Johnson&Johnson. Dalších 300 milionů dávek mají dodat firmy Pfizer/BioNTech a francouzská společnost Sanofi-GSK. Sto šedesát milionů dávek má přijít od Moderny. Právě posledně zmíněná vakcína by měla dostat na území sedmadvacítky povolení v příštích dnech.
„Co se týče společného nákupu, vakcíny přicházejí podle harmonogramu. Je otázka, zda v takových obrovských objemech bude možné obstarat dodávky rychleji. Pro nás je klíčové zajistit bezpečnost,“ uvedl k tomu pro Lidovky.cz vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Podle VZP bude očkování u praktických lékařů možné nejdříve v březnu, do té doby proběhne v nemocnicích |
Podle jeho názoru také platí, že objednává-li si něco Unie jako velký zákazník, má větší vyjednávací sílu, než kdyby si každý členský stát pořizoval vakcíny sám. „Z mého pohledu byl postup EU v pořádku, jde hlavně o bezpečnost, zásadní problém v tom prozatím nevidím,“ doplnil Hamáček.
Kritici pomalého postupu očkování napříč státy opakují jednoduchou rovnici: čím déle bude vakcinace trvat, tím déle bude muset zůstat zmrazený běžný život, včetně uzavřených škol, kulturních institucí nebo restaurací.
EK v pondělí v reakci na kritiku oznámila, že jedná o nákupu dalších dávek vakcíny od BioNTechu a Pfizeru, s níž jako první schválenou látkou začala velká část členských států očkovat koncem loňského roku.
Rozdílně vysoké ceny
Některé kraje připravují vlastní očkovací strategii proti koronaviru, jiné důvěřují státní koncepci |
Šéfové firem Pfizer/BioNTech a Moderna v minulých dnech uvedli, že když s nimi Evropská unie uzavírala koncem listopadu dohody, nabízeli údajně i zvýšit množství vakcín. Avšak Brusel prý reagoval zdrženlivě.
Mohlo to souviset i s rozdílnou cenou za vakcíny. Jedna dávka z produkce Moderny stojí 18 eur a od Pfizer/BioNTechu 12 eur, přičemž v obou případech se musí očkovat dvakrát. Naopak u látky od Johnson & Johnson, kde stojí podle údajů belgické vlády dávka 1,76 eura, stačí očkovat jednou a nevyžaduje tak náročné skladování. Její účinnost má být srovnatelná s oběma dražšími variantami.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvV listopadu 2020, kdy Evropská komise zahájila jednání o dodávkách vakcín, se navíc jevilo jako pravděpodobné, že látka od AstraZeneky bude k dispozici dřív. I to byl pravděpodobně důvod, proč unijní vyjednavači vsadili právě na ni. Jinak by mohli čelit kritice, že nakoupili draze.
Británie začala očkovat vakcínou od firmy AstraZeneca. Prvním příjemcem byl 82letý pacient na dialýze |
Skutečnost, že konečná cena očkovacích látek pro 450 milionů občanů Evropské unie a náklad na jejich skladování mohly hrát v preferencích pro jednu nebo druhou nabídku roli, nepřímo naznačuje i český vicepremiér Hamáček: „Stát musí postupovat s péčí řádného hospodáře, musíme nakupovat efektivně a současně musíme umět vakcíny absorbovat.“
Podle zásady lepší něco než nic hodnotí dosavadní postup Evropské unie při očkování i předseda opozičních Pirátů Ivan Bartoš. „Ačkoliv mohla EU opravdu jednat rychleji, buďme rádi za tyto dodávky.“ Zároveň ale vidí v souvislosti s nedostatkem vakcín i chyby na straně české vlády. „Zatím nemá reálnou očkovací strategii ani zásoby komplementárního materiálu, jak by asi chtěla v předstihu něco nakupovat?“ ptá se Bartoš. Podle něj reaguje vláda podle tradičních vzorců. „Pokud se něco daří, je to její zásluha, pokud se nedaří, může za to EU nebo její léková agentura,“ uzavírá Bartoš pro Lidovky.cz.
Školy mohou předat pololetní vysvědčení později, ministerstvo doporučilo slovní hodnocení |
Zmíněnou výtku ovšem premiér Babiš odmítá. „Máme vakcíny objednané, samozřejmě otázka je, proč to tak dlouho trvá. Objednali jsme jich dostatek, máme objednáno 15,9 milionu sér. Je to samozřejmě o bezpečnosti. Na druhou stranu si nemyslím, že by ve Velké Británii, Izraeli či Spojených státech byli ohledně bezpečnosti lidí benevolentní,“ uvedl.
