"Nic jsme nenašli, bohužel," řekla novinářka Lena Kamprolfová, která pátrací expedici norského vojenského námořnictva doprovázela. "Závěrem je, že Amundsenovo letadlo v oblasti není. Je to stoprocentní," dodala.
Norské vojenské lodě Tyr a Harstadt vypluly z Tromsö 24. srpna prozkoumat zhruba 120 kilometrů čtverečních dna v oblasti severozápadně od Medvědího ostrova, kde se předpokládal dopad Amundsenova hydroplánu Latham 47. Lodě měly k dispozici dva podvodní roboty vybavené nejmodernější technikou.
Automatická ponorka Hugin 1000 je schopna nezávisle mapovat mořské dno s vysokým rozlišením 12 hodin. Dálkově ovládané zařízení Scorpion 21, opatřené velmi citlivou kamerou, mohla díky pevnému spojení s mateřskou lodí v moři pracovat neomezeně dlouho.
Expedice se zaměřovala především na nalezení motoru letadla, které se naposledy ohlásilo 18. června 1928 v 18:45. Kostra letounu totiž byla vyrobena ze dřeva a lze předpokládat, že se jeho konstrukce za 80 let ve vodě rozložila. Kvůli technické poruše musela loď Tyr již po týdnu pátrání přerušit a vrátit se do přístavu. Druhá loď, na jejíž palubě byli také civilní odborníci, pokračovala až do dneška, avšak i ta se nakonec musela vrátit s nepořízenou.
Amundsen (1872-1928) stanul 14. prosince 1911 jako první člověk na jižním pólu. O čtyři týdny tak předběhl svého rivala, Brita Roberta Scotta. V roce 1926 s Umbertem Nobilem přeletěl ve vzducholodi severní pól. O dva roky později se spolu se svým spolupracovníkem Leifem Dietrichsonem a čtyřmi Francouzi zapojil do pátrání po Nobileho zmizelé vzducholodi Italia. Na Špicberky, kam měli s letounem Latham 47 doletět, ale nikdy nedorazili.
Amundsenovo tělo se nikdy nenašlo, stejně jako těla dalších členů posádky. Moře od té doby vydalo již několik částí havarovaného hydroplánu. Při původním pátrání po Amundsenovi byl v srpnu 1928 nalezen plovák levého křídla. O několik měsíců později byl objeven kus nádrže. V roce 1933 jeden parník prý dokonce narazil na jeden z motorů letadla, záhy ho ale znovu ztratil v moři.
