Mezi oběťmi útoku ve Vídni nejsou Češi, uvedl Petříček. Policie zvyšuje dohled nad židovskými objekty |
Lidovky.cz: Vídeňský útočník se hlásil k Islámskému státu, o kterém delší dobu nebylo slyšet. V jakém je stavu nyní a jak ovlivňuje Evropu?
Islámský stát jsme trochu pustili ze zřetele, jelikož ztratil většinu teritorií, které na Blízkém východě ovládal. Dnes už souvisle žádné území nedrží. Ale myšlenka a ideologie, která za jeho vznikem stála, je stále živá. Ještě než se IS podařilo porazit vojensky, nebyli stoupenci jeho myšlenek koncentrování jen v Sýrii, Iráku či na Blízkém východě obecně. Nejpozději od roku 2014 už získávali řadu bojovníků z muslimské diaspory mimo Blízký východ. Výzvy boje proti bezbožnému sekulárnímu Západu nikam nezmizely, na internetu jsou stále živé. Jakkoliv chci ale varovat, že útočník či útočníci z Vídně i jinde nemuseli být nutně přímo členy IS. Přihlásit se k těm myšlenkám mohli ad hoc, nebo se jimi mohli cítit inspirovaní.
  |
Při teroristickém útoku ve Vídni zemřeli čtyři civilisté. Je to boj mezi civilizací a barbarstvím, řekl Kurz |
Lidovky.cz: Takže představa, že útok byl naplánován z nějakého centra IS, může být mylná?
Je zatím brzy hovořit o tom, proč to atentátník udělal. Podobných případů je ale v Evropě i jinde více. V řadách nespokojených, neintegrovaných, frustrovaných, sociálně vyloučených muslimů se vždy najde někdo, kdo k takovému činu přistoupí. S nadsázkou lze říct, že je takový čin „trendy“. Odehrává se totiž většinou v nějaké vyostřenější situaci. Je to svým způsobem forma protestu, kdy Islámský stát používají jako jeho zdůvodnění.
Lidovky.cz: Dlouhodobě má s islamismem problémy i Francie, kde současná vlna útoků začala. Kde jinde v Evropě je hrozba islamistických útoků největší?
Určitě je to Velká Británie a Belgie. Potenciál pro takové druhy útoků je ale téměř v každé západoevropské zemi, kde žijí větší skupiny muslimů. Část z nich je vždy pod vlivem transnacionálních, často bohužel velmi radikálních ideologií. Že dnes v porovnání s Francií nevidíme tolik útoků třeba v Německu, neznamená, že se to velmi záhy nemůže změnit. Skupiny vyznavačů radikálních pojetí islámu a džihádu jsou všude v západní Evropě. Do německých médií například občas proniknou informace z tajných služeb, které hovoří o zhruba šesti tisících radikálních vyznavačů toho, co já osobně nazývám konfrontační salafismus.
Mezi oběťmi útoku ve Vídni nejsou Češi, uvedl Petříček. Policie zvyšuje dohled nad židovskými objekty |
Lidovky.cz: Po prvním útoku této vlny ve Francii začal prezident Emmanuel Macron hovořit o zákonu, který by upravoval postavení islámu v zemi. Mohly být tyto výroky katalyzátorem pro útoky, které následovaly?
Určitě. Nepochybně posloužily jako rozbuška, byť je celé téma mnohem komplexnější. Když ale sleduji muslimy spravované zpravodajské weby, tak vidím, že i lidé, kteří by do ruky výbušninu či zbraň nevzali, této iniciativě Macronovy vlády nerozumí. Odmítají ji, prohlašují ji za islamofobní. Dodávají také, že tím Francie chce zbavit desítky let dlouhé zodpovědnosti za integraci muslimů, kterou podle jejich mínění nezvládla.
Lidovky.cz: Už jste zmiňoval Německo, poslední útok proběhl v Rakousku. To je, dá se říct, náš civilizační okruh. Jak na tom je střední a východní Evropa s hrozbou islamismu?
Pravděpodobnost, že k něčemu podobnému dojde v zemích, která mají oproti většinové populaci jen malé muslimské menšiny, se samozřejmě velmi snižuje. Vyloučit to ale nemůžete. Tím samozřejmě nechci nikoho strašit, ale vyloučit nejde ani Českou republiku. Víme o tom, že tu žijí lidé, kteří s těmi pro nás nepřátelskými ideologiemi souzní. Stačí si vybavit nedávno odsouzeného pražského imáma Samera Shehadeha. Neznám podrobnosti toho případu, ale měl nějakým způsobem financovat Islámský stát. Během jeho působení se několikrát ukázalo, že odmítá pořádky sekulárního státu. K Rakousku bych ještě dodal, že tam zhruba před pěti až šesti lety panovala ve většinové společnosti obava, že se muslimská menšina stala nezvladatelnou a prosazuje v zemi díky zahraničnímu financování importované ideologie. V roce 2015 pak přijali podobný zákon, o kterém nyní uvažují Francouzi. Spojitost s nedělním útokem to ale mít nemusí.
Lidovky.cz: Když už tu padlo Česko, existují třecí plochy, které by takový útok mohly vyprovokovat i u nás?
Takový potenciál je u nás naprosto minimální. Už proto, že se nedá mluvit o „české muslimské komunitě“. Muslimská scéna u nás je totiž roztříštěná na základě etnických a dalších klíčů. Nic jako jednotná skupina u nás není. Domnívám se, byť to nemám momentálně čím podložit, že těch skutečných radikálů u nás bude absolutní minimum. Že se k něčemu takovému nějaký zoufalý člověk odhodlá, vyloučit nelze, ale příliš bych s tím nepočítal.
Lidovky.cz: Hovořil jste v případě Rakouska o importovaných ideologiích. Odkud po pádu IS proudí tyto vlivy do Evropy? Často se zmiňuje třeba Saúdská Arábie.
Dá se říct, že zrovna Islámský stát už tu nic systematicky nefinancuje. Ani si to za současného stavu nedovedu představit. Vezměme ale v potaz, že výklad islámu, jak s ním pracuje IS, není vůbec daleko od toho, co se praktikuje a žije právě v Saúdské Arábii. Po celé dekády je to právě onen wahhábistický či salafistický islám saúdské verze. Právě Saúdská Arábie financuje vznik různých islámských center, výstavbu mešit i produkci náboženských textů. To je mimochodem velmi podstatné. Ukázalo se totiž, že v prostředích, odkud se rekrutovali evropští teroristé během té první vlny útoků před pěti lety, zcela dominovala literatura, jejíž vznik financují Saúdové a další státy Perského zálivu. V Rakousku i jinde by si stát rád vychoval imámy, kteří budou plně integrovaní a kulturně asimilovaní. Jenže to je vize, která není uskutečnitelná.
