Cohen vedl Mossad v letech 2015 až 2021.
Loni v červnu Izrael a Spojené státy během takzvané 12denní války proti Íránu zaútočily mimo jiné na jaderná zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu. Údery zdůvodnily tím, že měly zastavit íránský jaderný program, v jehož rámci se podle nich Teherán snaží vyvinout jadernou zbraň. Íránský režim toto tvrzení nicméně dlouhodobě odmítá s tím, že program je určen výhradně pro civilní účely.
„Jeho bombardování Američany bylo naplněním všech mých snů,“ uvedl Cohen. Spojené státy při útoku na zařízení ve Fordo, vybudované uvnitř hory, použily těžké bomby schopné ničit podzemní bunkry.
Podle neověřených zpráv je v některých zasažených zařízeních v sutinách pohřbeno přibližně 440 kilogramů vysoce obohaceného uranu. Írán podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) obohacoval uran na 60 procent, což je úroveň výrazně vyšší, než je potřeba pro jadernou energetiku. K výrobě samotné jaderné zbraně je zapotřebí uran obohacený na 90 procent.
Cohen má podle AFP blízko k izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a výrazně se podílel na normalizaci vztahů Izraele se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Marokem. Podle agentury je Cohen také spojován s vraždou íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeho v roce 2020. Izrael se nicméně k tomuto incidentu nevyjádřil.
