Půjde o stranu, v níž by se sešli nacionalisté z jednotlivých členských států. Europoslanci z Le Penovy Národní fronty či právě Vlaams Belangu totiž v unijním sněmu nemají žádnou společnou platformu, jakou je třeba pro sociální demokraty Evropská socialistická strana. Zájem členů národovecké Strany velkého Rumunska a bulharského Útoku spojit síly je ale přiměl k aktivitě: spočítali si, že by zastřešující formace podobně naladěných stran tentokrát mohla vyjít.
Počítání je tu totiž rozhodující. K založení nové skupiny v europarlamentu je potřeba najít nejméně devatenáct europoslanců alespoň z pěti členských států, což byl pro slabě zastoupené nacionalisty doposud problém. Bulhaři a hlavně pak početnější Rumuni to ale mohou změnit: představují dvě země a dohromady pět možných poslanců.
„Neformální rozhovory s Rumuny a Bulhary vedeme často. Skutečná debata o společné frakci ale přijde až po jejich vstupu do unie, protože až tehdy přestanou být pozorovateli a stanou se z nich europoslanci,“ řekl k tomu Philip Claeys. Předběžně počítá se čtyřmi zástupci Strany velkého Rumunska a jedním budoucím poslancem bulharského Útoku. Kromě nich a tří členů Vlaams Belangu se přidá sedm europoslanců francouzské Národní fronty, jeden poslanec Haiderových Svobodných, dva zástupci britské strany UKIP. Účast zvažují Italové z Ligy severu a z nových států potvrdila zájem ještě část Ligy polských rodin. Kdyby všichni řekli ano, nová strana by mohla mít ve svých řadách pohodlných 25 členů.
Pro nacionalisty by ale byť malá skupina představovala zásadní vzpruhu. „Měli bychom vlastní sekretariát, naši členové by se snáze stali zpravodaji zákona a dostali bychom rozpočet na činnost frakce. Byli bychom víc vidět i slyšet,“ popisuje Claeys hlavní motiv, proč chtějí nacionalisté spojit síly. Dodává, že ideologický obsah nebo název formace ještě mezi sebou příliš neřešili.
„Pravděpodobnými body by ale bylo NE federalizaci unie, NE ústavě, NE tureckému vstupu, ANO prosazování národních zájmů, pravicových hodnot a regulaci muslimské imigrace do Evropy,“ dodává. Podle něj je „možné“, že se zúčastněné strany „kvůli zamezení kritice v médiích“ dohodnou na odmítnutí „extremismu, antisemitismu a podobně“, přičemž on sám Le Penovu stranu či Ligu polských rodin „nepovažuje za extremistickou či antisemitskou“.
Ačkoli Le Pen či někteří členové Ligy se museli v minulosti bránit obvinění z antisemitismu a jejich strany jsou považovány za extremistické, ve vytvoření společného bloku v parlamentu jim to nezabrání. „Jestliže jich bude dost a bude mezi nimi nějaká ideologická koherence, která dokáže, že skupinu nezakládají jen kvůli penězům, parlament její ustavení zřejmě schválí,“ říká mluvčí unijního sněmu Jaume Duch. „Můžeme se bavit, že nepůjde o klub vybraných gentlemanů, ale byli zvoleni europoslanci a jako takoví mají právo se sdružovat, pokud splní formální podmínky,“ dodává Duch.
