Polský prezident Bronisław Komorowski tento týden vystupuje ve dvou různých rolích. 8. května jako hostitel setkání evropských prezidentů na Westerplatte, které připomnělo výročí konce druhé světové války. O dva dny později, v neděli, se jako jeden z deseti kandidátů uchází o nejvyšší úřad v zemi.
Spíše státník než politik
Soudě podle dosavadního průběhu volební kampaně, sedí Komorowskému daleko víc role státníka než politika, který řeční před velkými davy a strhává je. Současný prezident vystupoval nekonfrontačně a na setkáních s občany především žádal, aby nedopustili rozdělení společnosti. O svých konkurentech se téměř nezmiňoval a odmítal se s nimi utkat v předvolební televizní debatě. Tím jim sice dával do rukou argumenty, že se vyhýbá konfrontaci a zhodnocení svého dosavadního působení v čele státu. Z pohledu jeho volební strategie je ovšem tento přístup racionální: v debatě, jíž by se například zúčastnil i enfant terrible polské politiky, recesista Janusz Palikot, který také kandiduje, by mohl Komorowski sotva uspět.
„Udržovací“ kampaň sice zajistí současné hlavě státu vítězství v prvním kole. Ale po někdejší suverenitě, s jakou do ní Komorowski začátkem roku vstupoval, není ani stopy.
Sondaż dla "Faktów": Bronisław Komorowski traci poparcie. Andrzej Duda -... http://t.co/HDXpKblHvV pic.twitter.com/P0qV1Thc8b
— 1001portails Polska (@1001ptsPL) 29. Duben 2015Zatímco ještě v únoru mohl doufat, že se mu podaří již 10 .května získat absolutní většinu hlasů, podle jednoho z posledních průzkumů, který uveřejnila televize TVP koncem minulého týdne, klesla podpora pro Komorowského poprvé pod 40 procent. Zároveň ale žádný z jeho největších soupeřů, kterými jsou kandidát národně-konzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) Andrzej Duda nebo nezávislý kandidát, herec a písničkář Paweł Kukiz, nedokázali v preferencích posílit na úkor prezidenta. Jejich podpora se drží konstantně u zhruba 27 procent v případě Dudy a 8 procent u Kukize.
Bez Smolensku chybí téma
Za pomník u Smolenska chceme pomník v Krakově, vzkázali Rusové do Polska |
Konstantní čísla z průzkumů potvrzují, že letošní prezidentská kampaň v Polsku postrádá nějaké ústřední téma, podobně jako před pěti lety. Soudí to i politolog a expert na polskou politickou scénu Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Předchozí volby v roce 2010 hodně ovlivňovaly emoce po smolenské katastrofě, kdy při leteckém neštěstí zahynul prezident Lech Kaczyński a desítky dalších lidí z polské politické elity,“ uvedl pro LN.
Volby hlavy státu, které se měly původně konat v řádném termínu až na podzim, byly kvůli neštěstí přeloženy a konaly se již 20. června 2010. Skutečnost, že za stranu PiS kandidoval bratr zesnulého prezidenta Jarosław Kaczyński, působila dle L. Kopečka hodně mobilizačně – i z toho důvodu, že bratři Kaczyńští polskou společnost silně rozdělovali.
W maju 5 lat temu Komorowski odznaczył 20 Rosjan za wybitne zasługi i zaangażowanie po katastrofie pod Smoleńskiem pic.twitter.com/L95enDH0qE
— Anna Pańczyk (@APanczyk) 1. květen 2015Komorowski se sice i letos snaží varovat před případným úspěchem kandidáta PiS. Tentokrát to ovšem nemá tak jednoduché. Konzervativci poslali letos do prezidentských voleb mladého kandidáta Andrzeje Dudu. Ten sice opakuje všechny body politického kánonu PiS včetně teze, že smrt prezidenta Lecha Kaczyńského by la výsledkem spiknutí. Ostře také kritizuje současnou vládu, jejíž klíčové záměry Komorowski jako prezident svým podpisem posvětil. Dudovi ale chybí agresivita útoků, které byly příznačné pro politický styl bratrů Kaczyńských a často šly až do osobní roviny.
Z toho důvodu se již v polských médiích spekuluje o tom, že by Andrzej Duda bez ohledu na to, zda uspěje v prezidentských volbách, mohl do budoucna hrát ve straně PiS důležitou roli. Dle politologa Kopečka totiž postupem času odešly výraznější tváře, které se neshodly s předsedou strany Jarosławem Kaczyńským. Duda by pak mohl být tím, kdo by mohl být jako zástupce Práva a S pravedlnosti přijatelnější i pro ostatní strany, hlavně pak pro potenciální koaliční partnery. To je ovšem téma, které bude aktuální až po polských parlamentních volbách, které se budou konat letos v říjnu.
Odstup od vlastní strany
I přes klidnou atmosféru před prvním kolem prezidentských voleb se dá ovšem očekávat, že kampaň před očekávaným rozhodujícím kolem bude o něco rušnější. I sám Komorowski již oznámil, že už se nebude bránit televizní debatě. A v posledních dnech se už také začal opatrně distancovat i od své vlastní strany, Občanské platformy premiérky Ewy Kopaczové. Největší vládní strana je osm let nepřetržitě u moci a vykazuje přirozeně známky opotřebovanosti. Bronisław Komorowski totiž ví, že půjde o každý hlas a že prezidentské volby v Polsku přinesly už nejednou velké překvapení. Například v roce 1995 šla většina Poláků v noci spát v přesvědčení, že jejich prezidentem zůstává Lech Wałęsa. Nakonec se ale probudili s tím, že jejich novou hlavou státu bude kandidát postkomunistické levice Aleksander Kwaśniewski.
Něco podobného se odehrálo i před pěti lety, kdy se zdálo být – obzvlášť po smolenské tragédii – o triumfu Jarosława Kaczyńského předem rozhodnuto. Nakonec ale proběhl pomyslnou cílovou páskou jako první Bronisław Komorowski.
