Předvolební kampaň na Ukrajině vrcholí. Jde o hodně. Ukrajincům totiž stále vládne poslanecký sbor, jehož četní členové zvedli ruku letos v zimě pro tvrdý postup proti demonstrantům na kyjevském Majdanu.
Viktor Janukovyč.
Mnozí z poslanců zůstávají věrni svrženému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi a podle toho i hlasují. Nebo představují zájmy oligarchů, kteří raději uprchli ze země, když byla napadena. Nakonec v poslaneckých křeslech sedí i komunisté a další otevření stoupenci pokračování věčné družby s Ruskem bez ohledu na jeho agresi i anexi části území, včetně poloostrova Krym.
Nový parlament by měl zakotvit zásadní změny, kterými země za posledních 11 měsíců prošla. Jenže to má háček. Pravidla, podle kterých se hlasuje, určoval ještě parlament starý – ten, který se stále nechce vzdát svého vlivu a doufá, že Ukrajinu je ještě možné z proevropského kurzu svést.
PSALI JSME: |
Generálové a Porošenko
Za smrt stovek ukrajinských vojáků v tzv. Ilovajském kotli letos v létě je odpovědný exministr obrany Valerij Heletej. Kromě toho ale bylo obrovskou chybou i to, že prezident země Petro Porošenko nevyhlásil válečný stav. Toto pondělní prohlášení parlamentní vyšetřovací komise zaznělo jen šest dnů před hlasováním a je vážným obviněním favorita voleb. Tím je prezident Porošenko, ale v podobě bloku, kterému propůjčil své jméno. Sám do parlamentu samozřejmě nekandiduje. Blok vede exministr vnitra Jurij Lucenko.
Nepříjemný pro prezidentův blok je i pondělní silný výbuch v Doněcku. Podle separatistů na místní chemičku dopadla raketa vystřelená ukrajinskými ozbrojenými silami. Separatisté odpověděli ukončením příměří, ale vzápětí popřeli, že by „režim ticha“ přestávali respektovat. Situace tak zůstává nejasná – příměří platí, ale je denně porušováno.
Výbuch v Doněcku:
Analytici ale nepředpokládají, že by tyto skutečnosti na výsledcích voleb něco změnily – náskok prezidentova bloku je zásadní. Kromě toho v jeho prospěch hraje ještě několik faktů: lidé více věří Porošenkovi než parlamentu, který symbolizuje „staré“ časy. Porošenko důstojně čelí lídrovi znepřáteleného Ruska Vladimiru Putinovi a na mezinárodní scéně si vybojoval slušnou reputaci.
Ukrajinští lídři: premiér Arsenij Jaceňuk (vlevo) a prezident Petro Porošenko.
V neposlední řadě hraje pro Porošenka to, co už mu pomohlo stát se prezidentem. Obrovské množství Ukrajinců ho volí nikoli proto, že by byl pro ně spravedlivým a bezúhonným vůdcem, ale protože stávající situace vyžaduje jednotu Ukrajinců a lídra, který dokáže reprezentovat zájmy, když ne všech, tak alespoň většiny občanů země. Ať už žijí na východě, či na západě. Porošenko je zkrátka volba rozumem, protože pro volbu srdcem není vhodná doba – domnívají se Ukrajinci.
Vojáci k urnám nesmějí
V pondělí si parlament svým posledním rozhodnutím– ve stávající sestavě se už nesejde – vysloužil ještě jednu vlnu nenávistné kritiky. Odmítl totiž umožnit hlasovat těm, kteří nyní bojují na východní frontě. To ale neznamená, že mnozí z nich se voleb neúčastní – ovšem jako kandidáti s šancí vyměnit uniformu za oblek.
    |
Oficiálně se jim na Ukrajině říká „účastníci protiteroristické operace“. Jsou mezi nimi i tisíce dobrovolníků, jejichž názory jsou často radikální, což vyplývá z povahy toho, čím se v posledních měsících zabývají.
Pravděpodobně by ale 50 tisíc mužů ve zbrani, kteří by volili, kdyby jim poslanci umožnili hlasovat po předložení vojenského či jiného dokumentu potvrzujícího totožnost, nezvrátilo výsledky voleb tak, aby je vyhráli nacionalisté.
Naopak, podle posledních sociologických výzkumů přinesou volby dvě senzace: do zákonodárného sboru neprojdou nejspíš poprvé v historii samostatné Ukrajiny komunisté a za druhé bude zřejmě zbořen mýtus o prudkém růstu popularity krajních nacionalistů. Teorie, že na Ukrajině vždy, když je země v ohrožení, mají navrch banderovci a jejich pohrobci, bude nejspíš těmito volbami popřena.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nejpravděpodobnější je, že budoucí parlament ovládne Porošenkova proevropská reformátorská většina, kterou vytvoří jeho blok a ti, kteří se k němu přidají. Není ale vůbec vyloučeno, že určitý počet křesel zaujmou i stoupenci donedávna nejsilnější ukrajinské Strany regionů Viktora Janukovyče (de facto se rozpadla a jako strana se voleb neúčastní). I ve východních částech země kontrolovaných Kyjevem roste totiž počet těch, kteří půjdou volit. A pro Porošenka hlasovat asi nebudou.
Předpokládá se, že místo 450 poslanců jich v parlamentu zasedne jen 438. Dvanáct okrsků mají pod kontrolou separatisté. A tady by cesta k volební urně mohla být i cestou poslední.
