Ve čtvrtek americká vláda zveřejnila 2800 dokumentů ohledně atentátu na prezidenta z roku 1963. Prezident Trump však pozdržel zveřejnění více než tisíce dokumentů. Podle svých slov prý neměl na výběr a musel vzít v potaz obavy o „národní bezpečnost, vymáhání práva a zahraniční záležitosti“, na které upozorňovaly hlavně CIA a FBI.
  |
O definitivním osudu utajovaných dokumentů se má rozhodnout během příštích 180 dnů.
Jeden z dokumentů, které v tuto chvíli zkoumají jak odborníci, tak novináři i veřejnost, pochází od tehdejšího šéfa FBI J. Edgara Hoovera. V interním sdělení píše o telefonátu, ve kterém někdo vyhrožoval, že zabije atentátníka Oswalda.
Trump schválil zveřejnění jen části dokumentů k atentátu na Kennedyho |
„Minulou noc jsme obdrželi telefonát do naší dallaské kanceláře od muže, který klidným hlasem řekl, že je členem výboru, jenž má za cíl zabít Oswalda,“ napsal 24. listopadu 1963 Hoover.
„Informovali jsme o tom šéfa místní policie a ten nás ujistil, že Oswaldovi bude zajištěna dostatečná ochrana. Tohle ráno jsme mu volali znovu, abychom ho opět varovali před možnou snahou zabít Oswalda, a šéf policie nás opět ujistil, že bude zajištěna adekvátní ochrana. To se však nestalo,“ stojí ve zprávě.
Fotografie, kterou získala dallaská policie, na níž je Lee Harvey Oswald, jak drží pušku.
Interní zpráva obsahuje také informace o tom, že Oswald před útokem navštívil hlavní město Mexika a komunikoval s kubánskou a sovětskou ambasádou ohledně víz, což nasvědčuje tomu, že se chtěl po útoku schovat v zahraničí.
Politico v odtajněných dokumentech našlo informaci, že Oswald dva měsíce před zabitím Kennedyho hovořil s agentem sovětské rozvědky KGB. Oswald mluvil telefonicky „lámanou ruštinou“ se sovětským konzulem v Mexiku Valerijem Kostikovem, který byl podle CIA důstojníkem KGB. CIA rovněž zachytila výrok kubánského špiona, který Oswalda znal. Měl prohlásit, že Oswald je „dobrý střelec“.
Trump nebude blokovat zveřejní materiálů o atentátu na Kennedyho |
Další z dokumentů prý podle deníku the Mirror uvádí, že neznámý muž dal novináři Cambridge news anonymní tip ohledně „velkých zpráv“.
„Volající řekl, že by reportér Cambridge News měl zavolat na americkou ambasádu v Londýně ohledně nějakých velkých zpráv a pak zavěsil,“ uvádí interní dokument. „Poté, co reportér zjistil, že zemřel prezident, okamžitě informoval cambridgeskou policii a ta následně kontaktovala MI5. Důležitou záležitostí je, že první telefonát proběhl podle propočtů MI5 25 minut předtím, než byl prezident zastřelen.“
Američané nevěří, že Oswald jednal sám
Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 při návštěvě Dallasu. Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů atentát spáchal Lee Harvey Oswald. Průzkum stanice History Channel k 50. výročí Kennedyho tragické smrti ale ukázal, že přes 70 procent Američanů nevěří tomu, že jednal sám. Celkem 74 procent dotazovaných navíc považuje Oswalda za obětního beránka, které posloužil k zakrytí „čehosi většího“.
Podle odborníků bude většina dokumentů pro běžného smrtelníka nesrozumitelná a zřejmě i pro historiky bude obtížné se v nich orientovat. Podle serveru Politico jsou nejspíš plné zakódovaných informací, nesrozumitelného žargonu a falešných jmen, některé jsou údajně cizojazyčné nebo se týkají lidí s atentátem nijak nespojených.
Nejvíc si historici a milovníci senzací slibují od dokumentů, které by se případně mohly vztahovat k období pozdního září 1963, kdy byl Kennedyho vrah Lee Harvey Oswald v Mexiku. Předpokládá se totiž, že mnoho doposud utajovaných spisů vytvořili agenti CIA, kteří tehdy Harveye v Mexiku sledovali. Marxista Harvey, který se neúspěšně pokoušel získat sovětské občanství, tam byl podle dosavadních informací ve spojení s agenty Moskvy nebo Havany. Není však jisté, zda právě tyto složky jsou zpřístupněny.
