Průběžné výsledky by měl slovenský statistický úřad zveřejnit v noci na neděli. Funkční období dosluhujícího prezidenta Ivana Gašparoviče skončí v polovině června.
Politologové ani sociologové si předem netroufli odhadnout, který z obou finalistů volby má šanci získat více hlasů. První kolo v polovině března sice vyhrál Fico se ziskem 28 procent hlasů, jeho náskok před druhým Kiskou s podporou 24 procent byl ovšem menší, než se čekalo.
ČTĚTE VÍCE O SLOVENSKÝCH VOLBÁCH: |
"Hlasuji v každých volbách. Alespoň takto mohu ovlivnit, co se stane s naší zemí," řekla ČTK asi čtyřicetiletá Jana, která zamířila do jedné z volebních místností ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy. Mnoho Slováků přišlo hlasovat už krátce po zahájení voleb v 7:00. Někteří tvrdili, že pak vyrazí na nákupy, do přírody nebo využijí slunečné počasí na práci v zahrádkách.
Policie na východním Slovensku začala prověřovat podezření z kupování hlasů. Trestní oznámení podala opoziční strana Svoboda a solidarita, která s odvoláním na informace od Romů uvedla, že příslušníkům této menšiny někdo slíbil pět až sedm eur (zhruba 135 až 190 korun) za každý hlas ve prospěch Fica. Volební korupce je na Slovensku trestným činem. Policie kolem poledne uvedla, že až na zmiňované trestní oznámení nemá informace o narušení průběhu voleb.
Ústřední volební komise neodhadla, zda podle dosavadního vývoje přijde do volebních místností více Slováků než v prvním kole. Před dvěma týdny účast dosáhla 43,4 procenta, byla tak nejnižší od zavedení přímé volby hlavy státu v roce 1999. "Už během prvního kola byla optimističtější představa, co se týče účasti, dopadlo to ale jinak," řekla odpoledne ČTK zapisovatelka ústřední volební komise Eva Chmelová. Z některých regionů je podle medií hlášen vyšší zájem voličů o hlasování.
Fico stejně jako před dvěma týdny hlasoval v obci Velké Dvorany na západě země, kde bydlí jeho matka. "Pokud mi lidé dají důvěru, zůstanu s nimi v dobrém i zlém. Budu respektovat rozhodnutí lidí," řekl Fico.
Demise Ficovy vlády
V případě Ficova úspěchu by se slovenským prezidentem poprvé od rozdělení československé federace na konci roku 1992 stal premiér, který tuto funkci právě zastává. V praxi by to znamenalo demisi Ficovy jednobarevné vlády sociálních demokratů. Člen kabinetu podle slovenské ústavy totiž přestává vykonávat svou dosavadní vládní funkci už zvolením hlavou státu, a nikoli až složením prezidentského slibu.
Nicméně případný odchod nynějšího kabinetu by rozhodně neznamenal konec vlády Ficovy strany Směr-sociální demokracie. Její poslanci totiž mají v nynější Národní radě pohodlnou většinu 83 ze 150 křesel.
V novodobé historii pětimilionové země se také nestalo, aby prezidentem byl zvolen kandidát bez předchozích zkušeností v politice. Šanci změnit tento stav má milionář Kiska, který zbohatl na prodeji podílů ve firmách zabývajících se katalogovým a splátkovým prodejem a který pak založil nadaci. "Je to jiné, když najednou člověk zaškrtává sám sebe. Můj hlas se počítá, ale doufám, že bude volit mnoho lidí a že těch hlasů bude dost," řekl podle sdělovacích prostředků Kiska, který hlasoval v rodném Popradu.
Současný prezident Gašparovič je v úřadu druhé pětileté funkční období. Jako prvnímu prezidentovi se mu v roce 2009 podařilo úřad obhájit. V letošních volbách nekandidoval, protože třetí mandát v řadě mu ústava nedovoluje. "Každý ví, jak jsem volil. Volil jsem proto, že tomu kandidátovi důvěřuji kvůli jeho schopnostem, kvůli jeho pracovitosti a odpovědnosti," řekl novinářům Gašparovič, jenž v předvolební kampani podpořila Fica.
