Zástupci Prahy podle něj dosáhli toho, že na české občany se z obav z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů nebude Listina základních práv EU vztahovat. Slovákům ve Ficových očích ale jednak práva vyplývající z charty zůstanou, a navíc si vybojovali, že lídři EU přijali usnesení, že mezi listinou a dekrety není žádný vztah.
"Dosáhli jsme, že charta základních práv Evropské unie na Slovensku zůstala platit v plném rozsahu a (lidé) mají plnou právní ochranu... Za druhé jsme dosáhli elementárního výkladového pravidla, které definitivně vylučuje jakékoli úvahy o politickém nebo právním propojení Benešových dekretů a charty," řekl slovenský premiér.
Diskuze v České republice prý byla úplně zbytečná
"Občané Polska, Velké Británie a za nějakou dobu i České republiky nebudou moci požádat domácí soud nebo soudní dvůr v Lucemburku o ochranu, když dojde k porušení některých práv, která jsou uvedena v chartě základních lidských práv," řekl Fico. V praxi dojednaná výjimka podle něj jen znamená, že Češi budou na rozdíl od Slováků z uplatňování charty vyňati.
Po dnešním návratu do Bratislavy Fico řekl, že vzhledem k tomu, že výjimka nemá s dekrety nic společného, byla diskuse v České republice "úplně zbytečná". Podle něho se v ČR při prosazování výjimky projevil vliv konzervativních politiků. Slovenský premiér ale dodal, že Slovensko rozhodnutí svých sousedů respektuje.
Spokojeni jsou i Maďaři
Maďarský premiér Gordon Bajnai po bruselské schůzce řekl, že při poskytnutí výjimky České republice byly plně respektovány maďarské požadavky.
Maďarsku šlo o to, aby ve výjimce nebyly zmíněny dekrety, aby se předešlo ztrátě jakýchkoli zákonných práv občanů v zemích, kde je podstatná maďarská menšina, a aby se naléhalo na co nejrychlejší uplatnění lisabonské smlouvy, řekl Bajnai.
Dodal, že "hlavně na maďarský nátlak" bylo ujasněno, že Benešovy dekrety nemají s lisabonskou smlouvou nic společného.
