Evropa nemá budoucnost, pokud se nyní neshodne, řekl Macron. Lídři EU chtějí plán na oživení ekonomik |
Vláda ve Španělsku pak dokonce přišla s nápadem, jakou formu by tento akt solidarity mohl mít: jednalo by se o evropské dluhopisy v objemu 1,5 bilionu eur s neomezenou platností. Tato myšlenka, která se dosud neobjevila v žádném oficiálním dokumentu, našla silnou podporu u známého amerického finančníka maďarského původu George Sorose.
Miliardář a filantrop podporující činnost řady neziskových organizací na celém světě k tomu napsal text, který v rámci projektu mezinárodní spolupráce Project Syndicate otisklo současně několik deníků. Ve svém textu označuje Soros španělský návrh za nejlépe promyšlený a nejinovativnější, pokud jde o způsob, jak se vypořádat s ekonomickými dopady nemoci covid-19.
Srovnání pomoci Evropské unie s Marshallovým plánem je nepřesné, soudí experti |
Miliardář se přitom odvolává na zkušenost Británie, která v roce 1752 poprvé takovéto „neomezené dluhopisy“ (v originále Consolidated annuities) vydala. Později například sloužily k financování napoleonských válek, zákona o zrušení otroctví či nákladů spojených s první světovou válkou. A americký Kongres dle Sorose tímto způsobem v roce 1870 konsolidoval dluhy vzniklé v souvislosti s americkou občanskou válkou. Podle finančníkova názoru by nyní mohly „neomezené dluhopisy“ čili cenné papíry, které by nemusely být nikdy splaceny, pomoci i Evropské unii.
Boj s novým koronavirem prý stále ještě není vyhraný a je k němu zapotřebí obrovských finančních zdrojů. Zároveň by se dle Sorose tento mimořádný nástroj dal použít i na boj proti další velké válce, jíž nejen Evropská unie, ale celá civilizace čelí: na financování opatření proti klimatické změně, což původně představovalo hlavní cíl aktivit nové Evropské komise – ještě předtím, než vypukla koronavirová krize.
Pákový efekt neomezených dluhopisů
Pokud by dle Sorose činil objem emise dluhopisů bilion eur s půlprocentním úročením, stálo by to ročně pět miliard na úrocích. Zmíněných pět miliard eur by prý způsobilo až 200násobný pákový efekt. A na těch pěti miliardách eur by se prý členské státy snadno dohodly – ať už na bázi jednomyslnosti, či většinovým hlasováním, kdy by tento návrh podpořila „koalice ochotných“. Emise dluhopisů by probíhala postupně a byla by uvolňována v tranších, čímž by se mohla stát atraktivní i pro dlouhodobě uvažující investory, například poskytovatele životního pojištění.
Obavy Bruselu o soudržnost EU. Von der Leyenová chce co nejrychleji zrušit omezení pohybu |
Šéfové evropských vlád reagují na myšlenku emise unijních dluhopisů zdrženlivě. Například český premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Lidovky.cz upozornil, že by takovéto finanční nástroje byly v rozporu s evropskými smlouvami.
Stejný postoj zastávají dlouhodobě vlády Německa, Rakouska, Nizozemska či Finska. Německá kancléřka Angela Merkelová těsně před videosummitem minulý týden prohlásila před poslanci parlamentu v Berlíně, že evropské dluhopisy představují příliš zdlouhavou cestu, jak pomoci státům, na které ekonomická deprese způsobená pandemií doléhá nejvíc. Merkelová a další premiéři proto preferují využít dosud existujících mechanismů, například Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který vznikl v důsledku krize eurozóny před osmi lety a byl vybaven kmenovým kapitálem ve výši 700 miliard eur.
