Macron na začátku března oznámil aktualizaci francouzské doktríny jaderného odstrašení. Francie je spolu s Británií jedinou evropskou zemí vybavenou jadernými zbraněmi. Macron proto definoval program takzvaného pokročilého odstrašení, do kterého se mohou zapojit další evropské státy, pokud o to projeví zájem, avšak „bez jakéhokoliv sdílení konečného rozhodnutí“, jež zůstává v rukou francouzské hlavy státu.
„V příštích měsících bude zřízena jaderná řídicí skupina, která zahájí realizaci této spolupráce,“ uvádí se ve společném prohlášení. Obě země to uvítaly jako důležitý krok pro evropskou bezpečnost a bilaterální spolupráci, který „přinese příležitosti pro strategické varování i pro schopnost zvládat eskalaci pod jaderným prahem“.
Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že francouzská iniciativa má především posílit evropskou bezpečnost a odpovědnost za vlastní obranu a předcházet eskalaci, aniž by však nahrazovala jaderné odstrašení ze strany NATO.
„Hlavní prioritou Finska je působit v rámci NATO a Evropské unie,“ uvedl Stubb a ujistil, že Finsko nemá v úmyslu v době míru rozmístit na svém území jaderné zbraně.
Oznámení o připojení Finska k francouzské iniciativě je součástí nového strategického partnerství mezi oběma zeměmi, které dnes odpoledne v Helsinkách podepíší ministři zahraničních věcí obou zemí.
Myšlenka politiky pokročilého jaderného odstrašení spočívá v rozšíření odstrašující síly Francie na evropské spojence, zejména pomocí společných cvičení a konzultací, případně dočasného rozmístění prvků francouzského jaderného arzenálu mimo území Francie, přičemž si Paříž zachová nad těmito zbraněmi kontrolu.
Do jednání o nové doktríně se od počátku zapojilo osm zemí: Británie, Německo, Polsko, Nizozemsko, Belgie, Řecko, Švédsko a Dánsko. V květnu se k nim připojilo Norsko, a na francouzské iniciativě se tak podílejí už všechny severské země s výjimkou Islandu.
Finsko společně se sousedním Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Krátce po otevřené ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 však obě země dramaticky změnily postoj a podaly přihlášku do NATO. Finsko, které s Ruskem sdílí zhruba 1300 kilometrů dlouhou hranici a má z minulého století zkušenost se sovětskou invazí, vstoupilo do Severoatlantické aliance v dubnu 2023. Švédsko se přes počáteční odpor Turecka a Maďarska stalo 32. a dosud posledním členem NATO v březnu 2024.
Finský parlament letos v červnu přijal nový zákon, který zrušil úplný zákaz jaderných zbraní v zemi. Finská legislativa se tak přiblížila zákonné úpravě ostatních severských zemí, které jaderné zbraně výslovně nezakazují. Francie mimoto v létě oznámila, že se zapojí do předsunutých pozemních sil NATO ve Finsku pod švédským velením, jejichž cílem je posílit odstrašující schopnost aliance tváří v tvář ruské hrozbě.
