Hlavně Finsko a Švédsko, které jsou na rozdíl od Norska oficiálně neutrální a nejsou členy Severoatlantické aliance (NATO), jsou v souvislosti s ruskými ambicemi v pohotovosti. Úsilí Kremlu zamezit dalšímu rozšíření NATO vyvolalo hlavně ve Finsku neblahé vzpomínky na období studené války. Tenkrát ovlivňoval Sovětský svaz velmi výrazně domácí i zahraniční politiku pětimilionové země. Až teprve po jeho rozpadu před třiceti lety se finská vláda odhodlala podat si přihlášku na členství v Evropských společenstvích.
Země spřízněné s Ruskem rozhodly o vyslání mírových jednotek do Kazachstánu, uvedl premiér Arménie |
„Nenecháme si vzít právo, abychom se rozhodovali sami,“ reagoval na nejnovější požadavky Ruska finský konzervativní prezident Sauli Niinistö ve svém novoročním projevu. Otázce zajištění nezávislosti státu a jeho budoucí bezpečnostní politiky věnoval jeho velkou část. Niinistö označil NATO za „faktor stability v Evropě“ a ocenil otevřenost Aliance potenciálním členům.
Anexe Krymu mnohé změnila
Přesto ale zatím není vstup Finska do západního obranného společenství na pořadu dne, i když se o něm v minulých letech opakovaně diskutovalo. Naznačují to také výsledky dlouhodobých průzkumů veřejného mínění. Většina Finů se totiž dlouho domnívala, že dostatečnou záruku nezávislosti představuje členství v EU.
Od roku 2017 neklesla většina odmítající členství v NATO nikdy pod šedesát procent. Až teprve loni se podle portálu Euractiv ocitla poprvé na padesáti procentech. I tak by ale bezvýhradné členství podpořilo jen 25 procent občanů.
Změny nálad u veřejnosti souvisejí hlavně s anexí Krymu v roce 2014 a následným konfliktem na východě Ukrajiny. V reakci na to se začalo Finsko silněji zapojovat do programů NATO. Jeden bývalý diplomat zmíněnou strategii označil jako „kouření bez šlukování“.
Kazachstán zachvátily lidové nepokoje, prezident žádá okolní státy o pomoc. Autokratický režim se otřásá v základech |
Vše vyvrcholilo v roce 2016 uzavřením smlouvy o vojenské spolupráci se Spojenými státy. Rusko na to svého času reagovalo nejenom hrozbami, ale také cílenou dezinformační kampaní a falešnými zprávami s cílem destabilizovat situaci ve Finsku. Loni v prosinci pak vláda oznámila, že zakoupí 64 nových amerických stíhacích letounů F-35. Zbrojní kontrakt za v přepočtu necelých deset miliard dolarů je podle serveru thedefencepost.com největší vojenskou zakázkou v dějinách země. Zároveň také podtrhl těsné spojenectví s USA.
Finsko má s Ruskem nejen 1300 kilometrů dlouhou hranici, ale také řadu historických zkušeností. V letech 1939 až 1940 se dokázalo ubránit během tak zvané „zimní války“ sovětské přesile i následné okupaci. V posledních letech se začalo systematicky připravovat na možnou další vojenskou hrozbu. Při příležitosti stého výročí nezávislosti na Rusku v roce 2017 vláda oznámila navýšení armády z 230 tisíc na 280 tisíc vojáků. Znovu se také začal zprovozňovat systém tunelů, který byl součástí obranných opatření v období studené války.
