Finská vláda opakovaně obvinila Rusko, že žadatele o azyl k hranici dopravuje s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva takové obvinění popřela.
Finsko, které s Ruskem sdílí pozemní hranici o délce 1344 kilometrů, začalo s výstavbou pohraničního plotu v loňském roce. „Hlavním účelem plotu je kontrolovat velké počty lidí, pokud se pokusí vstoupit do Finska z Ruska,“ uvedl Antti Virta z vedení pohraniční policie.
Od konce roku 2023, kdy Finsko uzavřelo hraniční přechody pro cestující, do země přes Rusko nevstoupil prakticky žádný migrant, finská pohraniční policie však rozhodnutí postavit plot hájí. V roce 2023 přes Rusko přicestovalo do Finska asi 1300 žadatelů o azyl z třetích zemí, především ze Sýrie a Somálska.
V roce 2021 čelily Lotyšsko, Polsko a Litva migrační krizi, když z Běloruska začaly přecházet hranice tisíce lidí převážně z Blízkého východu a Afriky. Pohraničníci trojice zemí následně začala migranty vytlačovat zpět do Běloruska.
Evropská komise na konci loňského prosince povolila členským zemím ve výjimečných případech omezit právo na azyl. Brusel tak reagoval na takzvanou instrumentalizaci migrace, tedy využívání migrantů k vydírání evropských zemí. Komise zároveň vyčlenila dodatečné peníze pro Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Norsko na posílení bezpečnosti hranic s Ruskem a Běloruskem.
