„Finsko musí neprodleně požádat o členství v NATO,“ uvedl prezident a premiérka v společném prohlášení. „Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ oznámili s tím, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost země.
Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci. „Dánsko srdečně přivítá Finsko v NATO. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ souhlasí dánská premiérka Mette Frederiksenová. Dánsko podle ní bude tlačit na rychlé přijetí Finska. To spolu se Švédskem po ruské invazi na Ukrajinu přehodnocuje svou dosavadní neutralitu. Podpora tohoto kroku v obou zemích od začátku konfliktu na Ukrajině výrazně vzrostla. Také Estonsko se slovy své premiérky vyslovilo pro rychlé přijetí Finska do NATO.
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová uvedla, že Švédsko při rozhodování o možném vstupu do Severoatlantické aliance vezme v úvahu postoj Finska. „Finsko je nejbližším bezpečnostním a obranným partnerem Švédska a my musíme vzít finské stanovisko v úvahu,“ podotkla Lindeová.
Švédsko pravděpodobně bude chtít vstoupit do NATO v tandemu s Finskem, s kterým má blízké historické a vojenské vazby. Švédsko se vyjádří k plánu vstoupit do NATO v průběhu následujících dní.
Podle posledního průzkumu 76 procent Finů se vyslovilo pro vstup, zatímco jen 12 procent je proti. Před ruskou invazí na Ukrajinu byla podpora obvykle jen 25 procent. Finsko má s invazí Rusů své neblahé historické zkušenosti, současná invazi v nich vyvolává vzpomínky na zimní válku se Sovětským svazem v roce 1939 a další konflikt s SSSR v letech 1941 až 1944.
Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance bude pro Rusko „rozhodně“ představovat hrozbu, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím.
„NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili naši bezpečnost,“ řekl Peskov. „Přímému střetu Ruska a NATO se chtějí všichni vyhnout, i Rusko,“ zdůraznil mluvčí.
„Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším,“ prohlásil ve čtvrtek Putinův mluvčí podle agentury Interfax. „Vždy se posuzují a analyzují nejrůznější varianty,“ odvětil na otázku, zda v Kremlu počítali s takovou reakcí na „speciální operaci“.
Bezpečnostní dohoda s Británií
Obě země už také uzavřely bezpečnostní dohodu s Velkou Británií. „Pevně a jednoznačně podporujeme Švédsko a Finsko a podpis těchto bezpečnostních prohlášení je symbolem trvalých záruk mezi našimi národy,“ uvedl v komuniké britský premiér Boris Johnson před podpisem dokumentu se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou.
List The Times podotýká, že Johnson je první západní lídr, který se oficiálně zavázal k vojenské podpoře obou zemí známých svým důrazem na neutralitu. Podle listu Británie „velmi vážně“ zvažuje nasazení jaderných zbraní k obraně obou zemí.
„Ať už v případě katastrofy nebo vojenského útoku, dnes říkáme, že na žádost druhé strany bychom jí přišli na pomoc,“ řekl pak na společné tiskové konferenci. „(Ruský prezident Vladimir) Putin si myslel, že nás může rozdělit, ale dosáhl pravého opaku. Stojíme tu dnes jednotnější než kdy jindy,“ podotkla Anderssonová. Oba politici se podle Londýna shodli na tom, že vztahy s Putinem se už nikdy nemohou vrátit k normálu.
Finský prezident Sauli Niinistö po setkání s Johnsonem vyjádřil přesvědčení, že dohoda dramaticky zvyšuje finskou bezpečnost. Pomoc v ní v případě potřeby přislibují také Helsinky Londýnu.
Švédsko a Finsko po ruské invazi na Ukrajinu přehodnocují svou dosavadní neutralitu a měly by v brzké době rozhodnout, zda požádají o vstup do Severoatlantické aliance. Podpora tohoto kroku v obou zemích od začátku konfliktu na Ukrajině výrazně vzrostla.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před „vojenskými a politickými následky“.
Finský prezident odmítl, že by případný vstup jeho země do NATO byl zaměřen proti jinému státu. Na otázku o rizicích vstupu Finska do aliance odvětil, že by Putinovi řekl, že to způsobil on, tak ať se podívá do zrcadla. Johnson pak uvedl, že aliance je obranná a pro nikoho nepředstavuje nebezpečí.
Vývoj přivítal český premiér Petr Fiala, Elysejský palác, německý kancléř Olaf Scholz či premiérky Dánska a Estonska. „Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme,“ reagoval na twitteru Fiala.
Plnou podporu urychlenému začlenění Finska do NATO vyjádřili i Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident republiky uvedl, že Francie plně podporuje suverénní rozhodnutí Finska urychleně vstoupit do NATO,“ sdělil Elysejský palác po rozhovoru mezi Macronem a Niinistöm.
Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Zelenskyj, který se v tomto smyslu také vyjádřil při telefonátu s finským protějškem.
