Jednání mezi představiteli Turecka, Švédska a Finska se mělo uskutečnit v únoru v Bruselu. Turecká diplomacie ale požádala o jeho zrušení bez náhradního termínu. Trojice zemí jedná v tomto formátu od srpna. Během rozhovorů představitelé mimo jiné hodnotí naplňování červnového memoranda, které Švédsko a Finsko podepsaly s Tureckem, aby mohl jejich přístupový proces do NATO vůbec začít.
Švédský premiér Ulf Kristersson se po rozhodnutí Ankary nechal slyšet, že si přeje dialog s Tureckem obnovit, protože žádná otázka národní bezpečnosti není důležitější než to, aby se jeho země spolu s Finskem rychle stala členem aliance.
Šéf finské diplomacie Haavisto v úterý agentuře Reuters telefonicky řekl, že v rozhovorech Finska, Švédska a Turecka ohledně žádosti severských zemí o členství v NATO je zapotřebí udělat několikatýdenní přestávku. „Uvidíme, kde budeme, až si sedne prach. Takže v tuto chvíli bychom neměli vyvozovat ze situace žádné závěry,“ prohlásil Haavisto.
Agentura pak AFP cituje Haavistovo vyjádření ve finské televizi Yle, podle nějž společná žádost Finska a Švédska o členství v NATO zůstává „možností číslo jedna“. „Musíme však vyhodnotit i takovou situaci, že by Švédsko dlouhodobě nemohlo (v rozhovorech o vstupu) pokračovat,“ dodal.
Reagoval tak na slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, podle něhož by Švédi neměli počítat s podporou vstupu do NATO, pokud nezaručí respekt k islámu. Erdogan svými slovy odkazoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán.
Podle Haavista je nepravděpodobné, že by Turecko přijalo rozhodnutí ohledně schválení finské a švédské žádosti o vstup do NATO do prezidentských a parlamentních voleb, které se budou konat 14. května. „Oni samozřejmě cítí tlak kvůli nadcházejícím volbám, a proto je debata v Turecku v mnoha ohledech vyhrocená,“ podotkl Haavisto.
„Jsme s Finskem v kontaktu, abychom zjistili, co tím bylo myšleno,“ uvedl v reakci na Haavistova slova švédský ministr zahraničí Tobias Billström. „Švédsko respektuje dohodu mezi Švédskem, Finskem a Tureckem týkající se vstupu do NATO,“ dodal.
K hlavním sporným bodům v turecko-švédských jednáních patří požadavky Turecka na vydání lidí, které Ankara považuje za teroristy. Nejčastěji zmiňováni jsou Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milice YPG ze severní Sýrie či příznivci duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016.
Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě. Prokurdští aktivisté a odpůrci vstupu Švédska do NATO však snahy švédské vlády zkomplikovali, když v posledních týdnech uspořádali protiturecké demonstrace a při jedné z nich pověsili před stockholmskou radnicí za nohy figurínu tureckého prezidenta Erdogana.
V sobotu před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu spálil korán dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan. Zhruba dvě stovky Turků se pak sešly před švédským konzulátem v Istanbulu a zapálily švédskou vlajku. Turecká vláda v reakci na akce ve Švédsku také zrušila několik bilaterálních schůzek se Švédy.
Švédský premiér Ulf Kristersson označil spálení knihy za hluboce neuctivý čin a vyjádřil sympatie všem muslimům. Zároveň však švédská vláda zdůraznila, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.
Rozšíření Severoatlantické aliance musí ratifikovat všechny členské země. Doteď chybí souhlas dvou zemí. Vedle Turecka se jedná o Maďarsko. Finští představitelé dnes uvedli, že by mohli usilovat o vstup do aliance i bez Švédska, které je častěji terčem turecké kritiky.
