„Vladimir Putin zdůraznil, že ukončení tradiční politiky vojenské neutrality by bylo chybou, protože neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti Finska,“ prohlásil Kreml podle agentury AFP. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Už tento týden mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že bude případný vstup Finska do Severoatlantické aliance pro Rusko „rozhodně hrozbu představovat“.
Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý a jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle jeho kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu.
Niinistö zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ řekla hlava severské země.
Finsko by mělo svůj záměr usilovat o členství v NATO oznámit právě v sobotu. Prezident a premiérka Sanna Marinová se už ve čtvrtek vyslovili pro bezodkladné podání žádosti o vstup do aliance. Moskva poté prohlásila, že vstup Finska do NATO by pro Rusko představoval ohrožení, na které bude reagovat. Neupřesnila ale jak.
„Finsko musí neprodleně požádat o členství v NATO,“ uvedl prezident. „Doufám, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ oznámil.
Finské členství zároveň podle Dánska posílí celou alianci. „Dánsko srdečně přivítá Finsko v NATO. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ souhlasí dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Pokud vše dopadne podle očekávání, překreslí tato země s necelými šesti miliony obyvatel evropskou bezpečnostní mapu způsobem, který byl dříve nepředstavitelný a který může mít pro Rusko obrovské důsledky, píše CNN. Moskva před „vojenskými a politickými následky“ opravdu varovala.
Odpoví Moskva jadernými zbraněmi?
Moskva podle náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím.
„Bude nutné odpovědět podniknutím přiměřených preventivních opatření, která by zajistila proveditelnost odstrašení,“ citovala náměstka agentura Interfax. Gruško rovněž řekl, že Moskva nemá nepřátelské záměry vůči Finsku a Švédsku a nevidí „skutečné“ důvody, proč by tyto dvě severské země měly vstupovat do NATO.
Švédsko a Finsko se ke vstupu do NATO začaly přiklánět kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Finští nejvyšší představitelé ve čtvrtek potvrdili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Rusko už dříve varovalo, že pokud Finsko a Švédsko do aliance vstoupí, zvýší vojenskou přítomnost ve své pobaltské enklávě Kaliningradu a rozmístí tam hypersonické a jaderné zbraně.
Gruško v sobotu zopakoval dřívější prohlášení Kremlu, že reakce Moskvy na případné rozšíření NATO bude záviset na tom, jak blízko aliance přesune své vojenské zdroje k Rusku a jakou infrastrukturu tam umístí.
