V těchto zemích sice obdobný zákaz jaderných zbraní platí také, ovšem s klíčovou výjimkou: v době války pozbývá účinnosti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na finské plány varoval, že pokud jaderné zbraně na svém území rozmístí, bude to Rusko pokládat za ohrožení a přijme odpovídající opatření. „Toto prohlášení vede k eskalaci napětí na evropském kontinentu. Faktem je, že rozmístěním jaderných zbraní na svém území nás Finsko začíná ohrožovat. A pokud nás Finsko ohrožuje, přijmeme příslušná opatření,“ řekl.
Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku. Navrhovaná změna zákona nyní zamíří do parlamentu, kde má pravicová koaliční vláda většinu.
„Tato novela je nezbytná k tomu, aby umožnila vojenskou obranu Finska jako součásti aliance a plné využití odstrašujících prostředků a kolektivní obrany NATO,“ uvedl finský ministr obrany Antti Häkkänen na tiskové konferenci. Finsko během studené války udržovalo neutralitu, ale v roce 2023 vstoupilo do Severoatlantické aliance. Učinilo tak v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala o rok dříve.
Spojenci Finska v NATO, Francie a Německo, v pondělí oznámili plány prohloubení spolupráce s evropskými partnery v oblasti jaderného odstrašování, což podle Reuters značí posun v bezpečnostní politice Evropy v době, kdy kontinent čelí rostoucím hrozbám ze strany Ruska a nestabilitě spojené s konfliktem v Íránu. Kromě Německa podepsalo dohodu o spolupráci s Francií také Norsko.
Minulý týden švédský premiér Ulf Kristersson na otázku ohledně možného umístění francouzských jaderných zbraní ve Švédsku odpověděl, že země má doktrínu, která v době míru nedovoluje umisťovat na švédském území žádné cizí jednotky ani jaderné zbraně. „Pokud bychom se však ocitli v jiné situaci, tato konkrétní formulace by neplatila,“ dodal Kristersson.
Poptávka po ruské ropě stoupla, tvrdí Kreml
Peskov také uvedl, že Rusko jednalo se zástupci íránského vedení. Na otázku, jestli Moskva pomáhá Teheránu, ale odmítl uvést další podrobnosti.
Dodal nicméně, že válka v Íránu podnítila poptávku po ruských energetických produktech. Peskov to uvedl krátce poté, co americké ministerstvo financí vydalo třicetidenní výjimku umožňující Indii nakupovat ruskou ropu, která v současné době uvízla na moři.
Konflikt, který pokračuje sedmým dnem, vedl k prakticky úplnému uzavření Hormuzského průlivu, který je klíčovou námořní trasou. Země po celém světě jsou odříznuté od pětiny globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.
Peskov v pátek novinářům řekl, že Rusko bylo a zůstává spolehlivým dodavatelem ropy a zemního plynu, a to jak prostřednictvím ropovodů, tak ve zkapalněné formě.
„V souvislosti s válkou v Íránu zaznamenáváme výrazný nárůst poptávky po ruských energetických zdrojích. Rusko bylo a zůstává spolehlivým dodavatelem ropy i zemního plynu, včetně plynu dodávaného ropovody a zkapalněného zemního plynu,“ uvedl.
Šéfa Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol ale v pátek označil snahu zajistit si dodávky plynu v Rusku za ekonomicky i politicky nesprávnou.
„Současná krize na Blízkém východě vedla v některých kruzích k otázkám, zda se vrátit k Rusku, nebo ne,“ řekl Birol novinářům po schůzce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a komisařů EU o globálních energetických trzích. „Jednou z historických chyb Evropy byla přílišná závislost jejích energetických zdrojů na jedné jediné zemi, Rusku,“ dodal Birol.
23. května 2025 |
