V Minneapolisu začal ostře sledovaný proces s policistou obviněným z vraždy George Floyda |
„Obžalovaný zradil posvátnou přísahu jako člen policejního sboru, použil nepřiměřenou sílu tím, že na poškozeném klečel až do jeho posledního dechu, dokud z něj nevymáčkl život.“ Také tato slova použil prokurátor Jerry Blackwell v úvodní řeči ostře sledovaného procesu s expolicistou Derekem Chauvinem. Ten nyní stojí před soudem kvůli obvinění z vraždy a zabití neozbrojeného George Floyda.
Incident se odehrál v minnesotském Minneapolisu 25. května loňského roku a spouštěčem byla informace, že Floyd měl v obchodě zaplatit padělanou dvacetidolarovou bankovkou. Policista Chauvin s pomocí dalších svých kolegů Floyda poté na ulici fyzicky zadržel, zpacifikoval a více než devět minut mu klečel na krku navzdory tomu, že neozbrojený Floyd jej několikrát prosil, aby stisk uvolnil s tím, že „nemůže dýchat“. Policista však svůj tlak nepovolil a Floyd v důsledku zákroku upadl do bezvědomí. Brzy poté zemřel.
Případy policejního násilí nejsou v USA ojedinělé. Tento však vzbudil masový ohlas jednak tím, že vedl k bezprostřední smrti zatýkaného, a také kvůli skutečnosti, že George Floyd byl černoch, zatímco policisté účastní incidentu běloši. Mnozí Američané černé pleti jsou přesvědčeni, že jsou to právě bílí policisté, kteří proti černochům dlouhodobě překračují své pravomoce – a statistiky jim dávají za pravdu. Po Floydově smrti zachvátily USA a následně i další země masové protesty proti policejní zvůli, v některých místech se demonstrace zvrhly v násilí. Floydova poslední slova „nemohu dýchat“ se stala ikonou protirasistických hnutí.
Hledání nestranné poroty
Celá událost je detailně zachycena na videozáznamu. A právě ten prokurátor Blackwell v soudní síni nechal pustit. Na členech čtrnáctičlenné poroty, která je tvořena osmi bělochy a šesti osobami barevné pleti, bylo podle médií znát pohnutí i překvapení. „Ano, můžete věřit svým očím. Byla to vražda,“ komentoval promítání prokurátor.
  |
Právě výběr porotců se ukázal být tvrdým oříškem. Podmínkou totiž bylo, aby porotci znali co nejméně detailů Floydova případu a mohli tak zaujmout pokud možno nestranný postoj. To bylo ovšem v praxi těžko splnitelné, neboť kauza v loňském roce opanovala americká média po několik týdnů. Porotci museli před jmenováním vyplnit dotazník zjišťující mj. zda se účastnili následných protestů či jak dlouhé úseky videa ukazující Floydovo „zatýkání“ viděli. Někteří z kandidátů sítem neprošli.
Chauvinův obhájce v soudní síni žádal, aby byl případ posuzován „v celé komplexnosti“ s tím, že celý incident trval případ trval mnohem déle než devět a půl minuty, které byly zachyceny na videu. Uvedl též, že pacifikace George Floyda „nebyl jednoduchý zápas“, a argumentoval tím, že Floyd v minulosti užíval drogy a trpěl zdravotními obtížemi.
Nad Derekem Chauvinem se nyní vznáší trest za spáchání tzv. vraždy druhého stupně, což zákony federálního státu Minnesota oceňují až čtyřiceti lety za mřížemi. Čelí také obvinění z vraždy třetího stupně (až 25 let) a zabití (10 let). Bývalý policista vinu odmítá. Proces by podle odhadů mohl trvat asi měsíc. Chauvin je souzen samostatně; další tři policisty, kteří se zatýkání Floyda účastnili a kteří jsou obviněni z napomáhání vraždě, čeká separátní soudní řízení.
