Británie blokádu Hormuzského průlivu nepodporuje. S Francií plánuje vlastní misi

Autor: ,
  13:30aktualizováno  13:46
Francie v příštích dnech spolu s Británií uspořádá konferenci zemí, které jsou ochotny podílet se na mezinárodní mírové misi k obnově volné plavby v Hormuzském průlivu, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil přitom, že taková námořní mise bude mít čistě obranný charakter. Britský premiér Keir Starmer zdůraznil, že se Londýn nenechá zatáhnout do války.
Premiér Spojeného království Keir Starmer prezident Emmanuel Macron na setkání...

Premiér Spojeného království Keir Starmer prezident Emmanuel Macron na setkání v Paříži. (6. ledna 2026) | foto: Reuters

Klíčovou vodní cestu pro globální přepravu zejména ropy a zemního plynu od začátku března blokuje Írán v odvetě za izraelsko-americké údery na své území, a to navzdory nynějšímu příměří. Po krachu víkendových mírových jednání navíc hodlá také americké námořnictvo začít v pondělí odpoledne SELČ blokovat íránské přístavy.

„Pokud jde o Hormuzský průliv, uspořádáme v nejbližších dnech společně se Spojeným královstvím konferenci se zeměmi, které jsou připraveny podílet se po našem boku na mírové mnohonárodní misi zaměřené na obnovení volné plavby v tomto průlivu,“ uvedl Macron na síti X. „Tato výhradně obranná mise, která se bude držet stranou válčících stran konfliktu, má být nasazena, jakmile to okolnosti dovolí,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump v neděli po krachu mírových jednání oznámil, že námořnictvo Spojených států dnes zahájí úplnou blokádu Hormuzského průlivu; americká armáda poté upřesnila, že její síly budou od 16:00 SELČ blokovat pouze íránské přístavy a nebudou bránit plavbě lodím, které nemíří do Íránu, což následně potvrdil i Trump.

Nenecháme se zavléct do války, tvrdí Londýn

Macron, který v neděli podle agentury AFP hovořil s britským premiérem Keirem Starmerem, se k Trumpově hrozbě blokádou průlivu či íránských přístavů přímo nevyjádřil. Starmer ovšem řekl, že avizovanou blokádu ze strany USA nepodporuje a že se Británie nenechá zavléct do války.

Podle premiéra je naopak zcela zásadní, aby byla úžina, klíčová pro přepravu ropy a zemního plynu, znovu otevřena. Starmer v této souvislosti řekl, že Británie má v oblasti nasazeny minolovky, a dodal, že ačkoli nemůže hovořit o detailech této operace, britské vojenské kapacity byly podle něj „zaměřeny na úplné otevření průlivu“.

Francouzský prezident ve svém příspěvku dále vyzval k vynaložení veškerého úsilí, aby se diplomatickými prostředky dosáhlo pevného a trvalého urovnání konfliktu na Blízkém východě. „Takové urovnání musí regionu poskytnout pevný rámec, který umožní všem žít v míru a bezpečí,“ uvedl Macron.

Čína chce obnovit provoz v Hormuzu

Čína vyzvala k obnovení neomezené plavby v Hormuzském průlivu, a to několik hodin před oznámeným zablokováním íránských přístavů americkou armádou. Peking také podle agentury Reuters vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti.

„Hormuzský průliv je důležitou mezinárodní obchodní cestou pro zboží a energie a je ve společném zájmu mezinárodního společenství udržovat v něm bezpečnost, stabilitu a nerušený provoz,“ uvedl v pondělí na pravidelné tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun. Čína je podle něj také připravena spolupracovat se všemi stranami na zajištění energetické bezpečnosti a dodávek, dodal Reuters.

Před válkou, kterou zahájily 28. února USA a Izrael údery na Írán, byla Hormuzským průlivem přepravována asi pětina globálních dodávek ropy a třetina zkapalněného zemního plynu (LNG). Dále oblastí procházela výrazná část dodávek hnojiv i velké množství dalšího zboží.

Po začátku konfliktu však Írán v odvetě volnou plavbu průlivem pomocí hrozeb i několika úderů na lodě prakticky zablokoval a úžinu zřejmě i zaminoval. Nyní průlivem proplouvá velmi málo lodí, a to navzdory dvoutýdennímu příměří, které začalo platit minulou středu. Pákistánem zprostředkované rozhovory mezi USA a Íránem o víkendu dohodu o trvalém ukončení bojů nepřinesly.

„Již 44 dní trvající konflikt zvýšil náklady unie na dovoz fosilních paliv o 22 miliard eur (asi 536 miliard korun). Ukazuje to obrovský dopad na ekonomiku EU,“ řekla v neděli také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská komise má podle ní v plánu předložit už příští týden na neformálním summitu EU na Kypru návrh opatření, které by bylo důležité přijmout. Půjde o opatření okamžitá, ale i dlouhodobá a strukturální, dodala.

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.