26. srpna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Francie experimentuje s národním cítěním. Tisíce dětí v létě sloužily zemi, aby jí ‚vrátily soudržnost’

Jako letní tábor. Program národní služby by měl být povinný. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jako letní tábor. Program národní služby by měl být povinný. | foto: Reuters

PAŘÍŽ/PRAHA Dvacet let po zrušení povinné vojenské služby ve Francii se její zárodky opět vracejí. Během prázdnin se na dva tisíce francouzských dívek a chlapců zúčastnily nového projektu prezidenta Macrona, který má „národu vrátit soudržnost“.

Vstávat v sedm hodin, o hodinu později se zúčastnit ceremonie vyvěšování vlajky a vzdát jí hold. Tak vypadalo ráno dvou tisíc francouzských adolescentů ve věku 15 až 16 let po dobu dvou týdnů. Přihlásili se totiž do testovacího programu Service national universel (SNU, Všeobecná národní služba).

V jejím rámci se měli naučit pracovat v kolektivu, zlepšit své reakce v krizových situacích či se jen naučit pravidla jízdního provozu. Část své služby pak strávili u některé z vybraných asociací – v domově důchodců, na hasičské základně či u armády.

S myšlenkou národní služby přišel prezident Emmanuel Macron, který je historicky první hlavou státu, jež neabsolvovala povinnou základní vojenskou službu. V rámci předvolební kampaně v roce 2017 tehdejší kandidát Macron prezentoval tento program jako „způsob posílení koedukace“ a navrácení „národní soudržnosti“ rozdělené zemi, kterou v roce 2015 zasáhly útoky džihádistů.

Podle odborníků by totiž takový program mohl posílit chuť mladých lidí připojit se k armádě. Nakonec se však kvůli silné kritice celý program stal více civilní službou než pobídkou k narukování.

Podle vládního plánu bude v nadcházejících letech Všeobecná národní služba povinná pro všechny studenty nastupující na střední školy (asi 800 tisíc dospívajících ročně) a je připraven rozpočet 1,6 miliardy eur. Do letošního prvního testovacího programu byly zapojeny dva tisíce dětí. Byly vybrány ze 4000 zájemců, z nichž 50 bylo hendikepovaných.

Administrativa je následně vyslala mimo jejich domovy a regiony a bydlely v internátech, letních centrech či univerzitních areálech. O jejich denní program se pak staralo kolem 450 dospělých.

Každé z dětí dostalo námořnicky modrou kšiltovku, bílá trička a uniformu se značkou ve tvaru kokardy s barvami francouzské trikolory. Program byl jednoduchý – fyzické aktivity v přírodě, návštěvy památných míst a především budování hodnot svobody, rovnosti a bratrství, jak říká francouzské národní motto. Každý den pak měli adolescenti hodinu volna, kdy měli povoleno používat jinak zakázané mobilní telefony.

„Na programu byl i pochod, během kterého jsme museli tahat klády,“ popsala pro francouzský server actu.fr šestnáctiletá Maud Lizeskiová, jež absolvovala národní službu v regionu Ardeny. „Museli jsme poslouchat na slovo, třeba si sednout do vody, když nám řekli, nebo se maskovat listím. To bylo moc prima,“ dodala. Součástí jejího „výcviku“ bylo i plavání, basketbal, akrobacie, ale i přednášky o znečišťování, výživě či bezpečnosti.

„Nejlepší věc, co se mi stala“

Některé děti ale měly na přemístění do jiného regionu větší štěstí. Například Simon Breton byl odeslán z bretaňského města Saint-Just do Francouzské Guyany v Jižní Americe, kde mohl například přenocovat v amazonském pralese. „Pověsili jsme si houpací sítě pod malé přístřešky, když jsme tam byli,“ vysvětlil pro actu.fr. Zároveň měl i možnost navštívit guyanské vesmírné středisko. „Mohl jsem asistovat při startu rakety Ariane,“ chlubil se Breton.

Dotazované děti byly s programem národní služby spokojené a doporučily by jej i dalším. „Můžu říct, že to byla jedna z nejlepších věcí, co se mi kdy stala,“ svěřila se patnáctiletá Maxime. Jiní zase službu přirovnávali k prázdninovým táborům. Vytvořili si prý nová přátelství a naučili se spolupracovat s dalšími.

„Během pochodu, když někteří upadli, museli jsme jim pomoci. Když někdo něco nechápal, museli jsme mu to vysvětlit. Pokud se někomu udělalo zle, museli jsme ho uklidnit a pomoci mu,“ vysvětlila Maud, která se v budoucnu chce stát psycholožkou.

Nápad, jenž podle posledního průzkumu institutu IFOP podporují téměř tři čtvrtiny Francouzů, ještě musí Macronova vláda prosadit v parlamentu.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.