Macron v pondělí oznámil, že kvůli aktuálním hrozbám musí země zpřísnit svou jadernou doktrínu a nařídil navýšení počtu jaderných zbraní. Ve společném prohlášení s německým kancléřem Friedrichem Merzem pak Macron uvedl, že posílí kolektivní obranu včetně té jaderné poskytnuté Francií, která bude koordinovaná s dalšími spojenci v NATO.
„Řeknu OK geografickému rozmístění u našich spojenců, ale pak musí být něco na oplátku,“ prohlásila Le Penová v rozhovoru s rozhlasovou stanicí RTL. Možností podle ní je, že spojenci chránění francouzskými jadernými střelami budou nakupovat od francouzských zbrojovek.
Vysloužila si tím v prvních komentářích poznámky o „trumpovském“ hokynaření se spojeneckou pomocí.
„Jít a umísťovat naše jaderné zbraně v zemích, které kupují americké (letouny) F-35...v tom je velký rozpor,“ dodala Le Penová.
Ve Francii je považována za favoritku prezidentských voleb plánovaných na příští rok, kandidaturu jí však může znemožnit odvolací soud, který v červenci vynese rozsudek v případu zpronevěry peněz europarlamentu.
Pokud by jí soud uznal vinnou a kandidovat nemohla, bude se o prezidentskou funkci patrně ucházet současný šéf strany Národní sdružení (RN) Jordan Bardella.
Francouzská krajní pravice dlouhodobě označovala Macronem již dříve zvažované sdílení jaderných kapacit s evropskými spojenci za zradu francouzské suverenity. Sám Macron přitom usiluje o to, aby i další země v rámci současného navyšování výdajů na obranu a doplňování arzenálů vyvolaného ruskou agresí na Ukrajině a požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa nakupovaly francouzské zbraně.
