Mezi zahraničními hosty byli například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, šéf NATO Mark Rutte či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
 |
Krátce po 10:00 se Macron vydal od Vítězného oblouku po slavném pařížském bulváru, a odstartoval tak vojenskou přehlídku při svém posledním 14. červenci v prezidentském úřadu. Do přehlídky se vedle rekordního počtu pěších sil zapojilo také 98 letadel, 31 vrtulníků a 315 vozidel. Agentura AFP přehlídku označila za rekordní co do počtu vojáků, kterých metropolí pochodovalo na 6700.
Defilé má ilustrovat mimo jiné strategické probuzení Evropy, řekl podle agentury jeden z činitelů úřadu francouzské hlavy státu. Podle agentury AP bylo zřejmě cílem ukázat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi i jeho americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že je Evropa jednotná a zvyšuje své úsilí, aby se mohla bránit.
Na úvod přehlídky se představilo přibližně 500 vojáků ze zhruba 35 zemí. Podle záběrů z místa mezi nimi byli také vojáci z Česka a Slovenska. Průvod zahraničních vojáků, mezi nimiž byli členové takzvané koalice ochotných, jejíž lídři se v pondělí sešli ve francouzské metropoli, uzavřelo 25 příslušníků ukrajinské armády.
Jako každý rok na úvod defilé přeletěla nad Paříží letecká akrobatická skupina Patrouille de France, která nad metropolí vytvořila francouzskou vlajku. Po ní následovaly dva francouzské letouny Mirage 2000 s ukrajinskými kopiloty, kteří prošli výcvikem ve Francii. Paříž tyto letouny poskytne Ukrajině, aby bránila svůj vzdušný prostor. Přehlídky se účastnily také letouny z deseti evropských zemí včetně Británie, Norska a Polska.
„Je nám velkou ctí, že jsme tady. A to, že Emmanuel pozval naše obránce, je projevem úcty a uznání síle Ukrajiny, našich lidí a našich ozbrojených sil. Děkujeme našim vojákům. Děkujeme Francii a všem partnerům, kteří stojí při Ukrajině,“ napsal následně ukrajinský prezident na platformě Telegram, kde informoval o účasti ukrajinských vojáků.
Britský premiér Starmer, který minulý měsíc oznámil rezignaci na post premiéra, obdržel nyní od Macrona Řád čestné legie, jako uznání za jeho úsilí v oblasti evropské bezpečnosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. „Pane premiére, drahý Keire, chtěl bych zopakovat svou vděčnost a vděčnost francouzského lidu za vaše působení ve funkci premiéra,“ uvedl Macron. „Kromě toho vám patří uznání za vaše schopnosti a nasazení - nejen pro vaši zemi, ale i pro bezpečnost Evropy, Ukrajiny, bilaterálních vztahů, a rovněž za vaši slušnost,“ dodal francouzský prezident.
Podle AFP přihlíželo defilé na pařížském bulváru pod horkým letním sluncem více než 50 tisíc diváků. Francie v současné době zažívá další vlnu veder, teploty v metropoli se v úterý podle předpovědi mají vyšplhat až na 35 stupňů. Podle francouzských médií bylo v Paříži kvůli zabezpečení této akce, ale také nadcházejícímu semifinále mistrovství světa ve fotbale, nasazeno sedm tisíc policistů a četníků.
Oslavy 14. července ve Francii tradičně doprovází večerní ohňostroj. Letos se však konal již v předvečer svátku na památku obětí útoku v Nice před deseti lety. V jihofrancouzském městě tehdy zemřelo 86 lidí a dalších více než 400 utrpělo zranění.
Královskou pevnost původně postavili na obranu proti Angličanům. Do historie se však zapsala hlavně rolí, již sehrála o čtyři staletí později. Státní vězení pro odpůrce královského režimu, včetně kritiků francouzského absolutismu, dobyl pařížský lid 14. července 1789.
Pařížané sídlo napadli původně proto, aby získali střelný prach, který jim chyběl do zbraní ukořistěných ve zbrojnici v Invalidovně, a hledali tam také „nelidsky týrané“ politické vězně. Ti tam už ale dávno nebyli, přestože předtím za zdmi trpěl třeba samotný Voltaire. V Bastile se v červenci 1789 nacházelo pouze sedm obyčejných kriminálních zločinců, mezi nimi i pověstný markýz de Sade, odsouzený za týrání.
Pád Bastily je dnes vnímán jako začátek Velké francouzské revoluce. Ta ukončila vládu krále Ludvíka XVI. a přinesla konec takzvaného starého režimu. Bastilu samotnou dnes připomínají jen její obrysy v dlažbě, revolucionáři ji totiž začali rozebírat už dva dny po jejím obsazení. Na jejím místě pak vzniklo náměstí Bastily.
14. července 2025 |
