Změna vlády se odehrává v době, kdy v ulicích francouzských měst začaly demonstrace hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a proti úsporným opatřením, vysokým životním nákladům a nerovnosti.
 |
Macron jmenoval Lecornua novým premiérem v úterý, kdy zároveň Bayrou podal demisi poté, co jeho menšinová vláda v pondělí neustála hlasování parlamentu o důvěře. Lecornu je už pátým francouzským premiérem za poslední dva roky.
„Budou muset nastat zlomy, a nejen ve formě, nejen v metodě, ale i v obsahu,“ řekl Lecornu v krátkém proslovu na předávací ceremonii. Nový premiér oznámil, že se už ve středu odpoledne a pak v nadcházejících dnech setká se zástupci jednotlivých politických sil a také odborů. Jeho vláda prý bude „kreativnější“ při řešení problémů v nynější politické situaci a „serióznější“ ve způsobu, jakým bude spolupracovat s opozicí, slíbil bývalý konzervativec, který se k Macronovu centristickému hnutí Obnova (Renaissance) přidal v roce 2017.
Francie v posledních měsících čelila sílící politické krizi vyvolané návrhem rozpočtu na rok 2026. Bayrou v něm plánoval škrty a zvyšování daní. Ve snaze získat podporu pro nepopulární opatření na konci srpna překvapivě oznámil, že vyzve parlament k hlasování o vyslovení nedůvěry, které ovšem jeho vláda v pondělí neustála.
Lecornu rovněž ocenil odvahu svého předchůdce. Bayrou slíbil, že jeho tým co nejvíce pomůže nové vládě při přebírání vládní odpovědnosti.
Žluté vesty v novém
Protestující ve Francii ve středu narušovali dopravu, zapalovali popelnice a občas se střetávali s policií na protest proti prezidentu Macronovi i plánovaným rozpočtovým škrtům.
Francouzské ministerstvo vnitra uvedlo, že do večera zaznamenalo celkem 550 protestních shromáždění a 262 blokád, kterých se účastnilo přibližně 175 tisíc lidí. Informovalo také o téměř 500 zatčeních, uvedla agentura AFP.
Desetitisíce příslušníků bezpečnostních sil, které byly rozmístěny po celé zemi, odstraňovaly blokády co nejrychleji, uvedly úřady. Francii tak podle nich prozatím přes některé potyčky blokády neochromily.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že policie zatkla 473 lidí, z toho 203 v Paříži. Ve vazbě je podle něj 339 lidí, 109 z nich v hlavním městě. V průvodech byli přítomni radikální aktivisté, což vedlo k narušení veřejného pořádku, doplnili zástupci ministerstva. Šéf resortu Bruno Retailleau už dříve varoval před zapojením radikálních levicových skupin do odpoledních protestů.
Resort vnitra také uvedl, že nejnapjatější situace panovala v Rennes, Nantes a Paříži, kde bezpečnostní složky musely demonstrace rozpustit, když na ně protestující zaútočili. Dodal, že při zásazích bylo lehce zraněno 13 členů bezpečnostních složek.
Mnoho demonstrantů dalo průchod hněvu vůči Macronovi, který čelí politické nestabilitě. Parlamentní opozice se totiž v pondělí rozhodla nevyslovit důvěru vládě premiéra Françoise Bayroua. Křeslo ministerského předsedy dnes převzal další centrista, dosavadní ministr obrany Sébastien Lecornu, pro něhož je hlavní výzvou zkrocení rostoucího zadlužení země.
V Paříži policie použila slzný plyn proti mladým lidem blokujícím vchod do jedné ze středních škol a hasiči odstraňovali ohořelé předměty z barikády. Policie uvedla, že zabránila velké skupině asi tisíc protestujících ve vstupu na vlakové nádraží Gare du Nord.
„Očekávala jsem buď rozpuštění (parlamentu), nebo levicového premiéra, a my nemáme ani jedno, je to frustrující,“ řekla 18letá studentka Lisa Venierová, která byla mezi demonstranty poblíž nádraží.
Agentura AFP informovala také o požáru restaurace a další budovy v centru Paříže. Městská prokuratura nevyloučila, že oheň mohl vzniknout v důsledku policejního zásahu, a oznámila zahájení vyšetřování incidentu.
Hnutí Bloquons tout nemá centralizované vedení a je organizováno na sociálních sítích. Podle expertů vzešlo od krajně pravicových skupin, ale postupně ho převzala levice a krajní levice. Nyní je přirovnáváno k protestům takzvaných Žlutých vest z roku 2018, které původně reagovalo na zdražení pohonných hmot, ale přerostlo v širší hnutí proti Macronovi a jeho plánům na ekonomické reformy.
9. září 2025 |
