Památky, které se vrátily do Syrského národního muzea, čítají bronzové předměty z doby římské, ale i z byzantské a islámské éry včetně mozaikového obrazu, který dříve zdobil Umajjovskou mešitu v Damašku. Tato sbírka byla v roce 2011 zapůjčena na výstavu syrských starožitností v Institutu arabského světa (IMA) v Paříži.
Artefakty dříve patřily muzeím v Damašku, Aleppu, Latákii a Palmýře. Ve Francii zůstaly poté, co za vlády Asada obě země přerušily diplomatické vztahy, jak uvedlo syrské ministerstvo zahraničí.
Vrácená sbírka pokrývá podle tamní kurátorky Nivín Saadedínové některá z nejvýznamnějších období syrské civilizace. „Pocházejí z období od devátého tisíciletí před naším letopočtem až po 14. a 15. století našeho letopočtu. Každý předmět představuje samostatnou kapitolu v historii Sýrie,“ řekla.
Francie je podle syrské diplomacie první zemí, která se Sýrií spolupracuje v rámci národní kampaně za navrácení starožitností zadržovaných v zahraničí od doby, kdy byl Asad svržen povstaleckými silami ze sunnitského islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS).
Bývalý ředitel syrského úřadu pro památky a muzea Mamún Abdulkarím zdůraznil, že tisíce syrských památek bylo za občanské války uloupeno a zůstávají roztroušené po celém světě. „Jejich navrácení bude vyžadovat roky diplomatické práce,“ řekl Abdulkarím, který nyní pracuje jako profesor archeologie na univerzitě v Šardžá ve Spojených arabských emirátech.
Syrské kulturní dědictví utrpělo během téměř čtrnáct let trvající války v zemi rozsáhlé škody. Těžce poškozena byla starobylá města včetně Palmýry, jež je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Stopy války nesou také další památky, například středověká křižácká pevnost Krak des Chevaliers.
Bojovníci z teroristické organizace Islámský stát (IS) v Palmýře zničili chrámy, hrobky i monumentální sochy, které považovali za symboly modlářství. Pašování starožitností se navíc během války stalo významným zdrojem financování ozbrojených skupin.
