Francouzská vláda v 15:00 registrovala na demonstracích po celé zemi něco přes 80 000 lidí, zatímco před týdnem ve stejnou dobu jich údajně bylo na 244 000. Shromáždění či silniční blokády se konaly na většině míst v poklidu, bouřlivý vývoj však nastal na Champs-Elysées, kde manifestace nebyla povolena. Podle televize BFMTV zde už bylo zadrženo 26 lidí a 18 jich putovalo do vazby. Celkem bylo zadrženo 130 osob, v Paříži 42. Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru odsoudil násilí ze strany demonstrantů.
Francie hodlá do roku 2040 ukončit prodej aut na benzin i naftu |
Demonstranti se sem údajně přesunuli z místa vyhrazeného pro demonstraci u Eiffelovy věže. Dav před policejním kordónem postupně narůstal a s ním rostlo i napětí, až vypukly střety. „Žluté vesty“ na slavné pařížské třídě celý den stavěly barikády, které následně zapalovaly. Policie rozháněla davy slzným plynem i vodními děly.
  |
Pořádková policie rovněž v pátek večer v Calais použila slzný plyn, aby rozprášila demonstranty, mezi kterými byly podle AFP i rodiny s dětmi. Přinejmenším 500 "žlutých vest“ blokovalo kruhový objezd u příjezdu na dálnici a část z nich - asi dvacítka výtržníků - házela kameny po těžkooděncích. Podle hasičů jeden muž utrpěl zásah kulkou do ruky, když šel do občerstvení v blízkosti objezdu.
Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner z vyprovokování střetů obvinil „ultrapravicové buřiče“, kteří zareagovali na pobídku šéfky krajně pravicového Národního sdružení. Marine Le Penová se totiž v pátek pozastavovala nad tím, proč by francouzský lid nesměl demonstrovat na Champs-Elysées. Proti výroku Castanera se ihned ohradila s tím, že k násilí nikdy nevyzývala.
Prezident Macron večer v prohlášení na twitteru poděkoval policii za odvahu a profesionalitu a odsoudil projevy násilí. „Hanba těm, kdo je (policisty) napadali. Hanba těm, kteří napadali další občany a novináře. Hanba těm, kdo se snažili zastrašovat volené zástupce. V Republice není místo pro takovéto násilí,“ napsal.
Francouzská média následně informovala o incidentu na demonstraci v Toulouse, kde dva reportéři údajně čelili „pokusu o lynč“. Pracovník televize BFMTV Jean-Wilfried Forques uvedl, že lidé ve žlutých reflexních vestách na ně křičeli, že jsou „agenti vlády“ a „bastardi“, načež se z vypjaté situace snažili za doprovodu bezpečnostních pracovníků utéct.
Forquese se dvěma strážci ale desítky demonstrantů zahnaly do obchůdku, kde za ním vedoucí musela zatáhnout mříž. „Utíkali za mnou, chtěli se vrhnout na novináře,“ řekl 53letý reportér. Z úkrytu se dostal až poté, co policie rozehnala lidi shromážděné před obchůdkem. Vedení BFMTV incident v centru Toulouse odsoudilo a chování demonstrantů označilo za nepřípustné.
Francie zakáže jízdu elektrokoloběžek po chodnících. Za minulý rok mají na svědomí 286 zraněných a 5 mrtvých |
Úřady zatím v souvislosti se sobotními protesty evidují 20 zraněných včetně čtyř policistů, přičemž jeden demonstrant utrpěl těžké zranění ruky. Na místě už údajně zůstává jen 400 účastníků protestu. Minulý týden přitom podle ministerstva vnitra při manifestacích utrpělo zranění 227 osob. Týden protestů ve Francii si dosud vyžádal nejméně 750 zraněných včetně 136 policistů a také dvě oběti na životech.
Centrum Paříže v slzném plynu i přehrazené barikádami. Policie rozhání nepovolenou demonstraci na Champs-Elysées. Důvod: nesouhlas s politikou prezidenta Macrona, hlavně s plánovaným zdražením pohonných hmot. https://t.co/0jH7nRpTlt
Během několikadenních protestů a silničních blokád od minulé soboty utrpěly zranění stovky lidí a na mnoha místech docházelo k výtržnictví. Francouzská vláda v posledních dnech hovořila o radikalizaci hnutí, veřejnost ale podle všeho má pro „žluté vesty“ pochopení. Ve čtvrtečním průzkumu agentury Odoxa uvedlo 77 procent dotázaných, že protesty jsou opodstatněné. Více než 80 procent pak vyjádřilo postoj, že by Macron měl odvolat zvýšení spotřební daně na ropné produkty plánované od ledna.
Hnutí ‚žlutých vest‘
Jádro protestů tvoří to, co je známo jako „Francie periférií“, tedy tisíce městeček, ve kterých jsou lidé silně závislí na autech, aby se dostali do práce či na nákupy. A ti cítí, že jejich hodnoty opomíjejí sofistikovaní „tvůrci pravidel“ v metropoli. Cena nafty, která je stále nejběžnějším palivem ve francouzských vozech, za poslední rok stoupla asi o 23 procent na 1,51 eura (asi 39 Kč) za litr, což je nejvíce od počátku tisíciletí. Ceny ropy sice klesaly, ale Macronova vláda zvýšila letos daně z pohonných hmot ve snaze o prosazení ekologicky čistších vozidel. Rozhodnutí dále zvýšit tyto daně od Nového roku se tak jeví poslední kapkou.
Hnutí žlutých vest nemá vůdce, ani se nehlásí k žádné politické straně. Jeho členové protestují proti ekonomickým reformám prezidenta Emmanuela Macrona a zejména proti plánovanému zvýšení spotřební daně na ropné produkty, které by způsobilo nárůst cen pohonných hmot. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Francouzů považuje protesty za opodstatněné, francouzská vláda však zatím ústupky nepřipouští.
Web FranceInfo v sobotu v rozsáhlém materiálu popsal, že hnutí žlutých vest nevyvolává napětí jen v ulicích Paříže, ale také uvnitř rodin či mezi přáteli. Téma prý Francouze rozděluje do nesmiřitelných táborů. „Když si moji kamarádi, kteří jsou pro Macrona, uvědomili, že jsem se přidal k hnutí a že se hodlám zúčastnit blokád, přijali to velice špatně,“ uvedl například 22letý automechanik.
Paris Protests : central Paris already in lockdown as Police throw a ring of steel around Macron’s Élysées Palace. #GiletsJaune https://t.co/GuthALAIYH
