„Život jde dál, lze téměř říci, jako by se nic nestalo. Ale to samozřejmě není pravda. Stačí se procházet po Paříži a vidět skupiny ozbrojených vojáků. Velmi mnoho mladých vstoupilo do národní gardy a ještě větší počet jiných absolvoval pro každý případ záchranářské kurzy. Protože, i když se při životě v tomto krásném městě tváříme bezstarostně, dobře víme, že hrůza může opět nastat,“ řekl bývalý zaměstnanec státní správy Alain Hardebolle. Spolu s manželkou prožívali osudný večer obzvlášť dramaticky, protože jejich mladý syn bydlí přímo v oblasti, kde teroristé udeřili.
O atentátech v Paříži a Bruselu se prý rozhodlo velmi vysoko v IS |
Vláda hned po krveprolití zavedla v zemi výjimečný stav, který několikrát prodloužila a bude platit nejméně do ledna 2017. Zcela ojedinělé opatření umožňuje například zakazovat veřejná shromáždění, jejichž bezpečnost by nemohla být zajištěna, a uzavřít náboženské objekty, v nichž se hlásá nenávist a vybízí k násilí. Již tak úřady zavřely několik mešit. Policie může kromě jiného také dělat domovní prohlídky bez souhlasu soudu a zkoumat počítače a telefony všech podezřelých. Obhájci lidských práv ale nutnost těchto pravomocí zpochybňují.
K činu se přihlásilo hnutí Islámský stát, proti němuž v Iráku a Sýrii útočí v rámci mezinárodní koalice i francouzské letouny. Skupinka převážně francouzských a belgických občanů zaútočila téměř současně u fotbalového stadionu v severním předměstí, na hudební klub Bataclan a několik barů a restaurací. Džihádisté již dříve hrozili násilím všem členům koalice. Paříž po útoku od bombardování neustoupila, naopak je zesílila, a vyhlásila doslova hon na teroristy IS.
  |
Obavy Francouzů a zbytku světa zvlášť oživil útok 14. července v Nice, kde Francouz tuniského původu najel nákladním autem do davu lidí oslavujících státní svátek. Než ho policie zastřelila, stačil zabít na 80 lidí.
Celá situace je nepříjemná také pro francouzskou ekonomiku, protože do země přijíždí mnohem méně turistů. Ti se obávají dalšího teroristického útoku, a tak do Francie raději nejezdí. Země zaznamenala pokles zahraničních turistů o zhruba sedm procent.
Teroristické útoky v PařížiTřináctého listopadu 2015 se tři muži odpálili mezi 21:20 a 21:53 poblíž stadionu, kde zrovna probíhal přátelský fotbalový zápas mezi Francií a Německem. Mezi návštěvníky byl i francouzský prezident François Hollande. Ve stejný čas tři muži přijeli k budově klubu Bataclan. Tam zabili celkem 89 lidí. Policie do budovy vtrhla půl hodiny po půlnoci v noci na sobotu. Jeden z útočníků zemřel poté, co policie střelou odpálila jeho vestu s výbušninou, dva zbylí se odpálili sami. Neznámý počet ozbrojenců střílel na návštěvníky restaurací a kaváren na rohu ulic Bichat a Alibert a v ulici de Charonne a de la Fontaine au roi. Zemřelo nejméně 36 lidí. Další útočník se odpálil v restauraci na bulváru Voltaire. Útoky si vyžádaly 130 mrtvých, poslední oběť zemřela na následky zranění týden po útoku. Asi 370 lidí bylo zraněno. V Paříži přišly o život dvě desítky cizinců z více než 12 států. Za hlavního organizátora masakrů je označován Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud (28), který zahynul 18. listopadu 2016 při policejním zásahu na pařížském předměstí Saint-Denis. Jediný přeživší terorista, který pomáhal s útoky, je Francouz Salah Abdeslam, kterého zatkla belgická policie 18. března v Bruselu. |
