Policie evakuovala pařížské nádraží. Kvůli hrozbě pumového útoku

Vlakové nádraží Gare de l’Est spojuje metropoli s východem země a Evropy. Prohledání objektu hrozbu nepotvrdilo a provoz nádraží byl po asi 90 minutách obnoven. Sdělila to místní policie.

K uzavření jednoho z rušných nádraží Paříže na severu města ráno v 8:00 SEČ policie přistoupila poté, co anonym telefonicky varoval, že na nádraží je ve dvou opuštěných balících bomba. Žádné nálože se ale v podezřelých balících nenašly, uvedla bez dalšího upřesnění policie.

BREAKING: Gare de l'Est in Paris has been evacuated, following a bomb threat. pic.twitter.com/4Jh7NSJuSU

— Breaking News (@NewsOnTheMin) 16. Leden 2015

Noční zatýkání

Operace se uskutečnila v době, kdy se Francie vzpamatovává z krvavých teroristických útoků islámských ozbrojenců v Paříži z minulého týdne a obává se dalších podobných útoků. Úřady v zemi mobilizovaly desítky tisíc bezpečnostních sil s cílem tomu zabránit.

V noci na pátek pozatýkali francouzští policisté v Paříži deset osob. Zatčení budou vyslýcháni pro podezření, že mohli poskytovat logistickou podporu v podobě především zbraní a aut islámským radikálům, kteří minulý týden zavraždili ve francouzské metropoli 17 lidí, upřesnil nejmenovaný justiční zdroj agentury AFP.

Francie pohřbila oběti

Za účasti stovek lidí z řad blízkých, členů vlády a dalších obyvatel se v pátek v městečku Pontoise u Paříže uskutečnil pohřeb slavného karikaturisty a ředitele satirického týdeníku Charlie Hebdo Stéphanea Charbonniera, přezdívaného Charb, kterého minulý týden spolu s dalšími lidmi v redakci zavraždili dva islamisté. Další stovky lidí sledovaly obřad venku na obří obrazovce.

Vibrant hommage rendu à Stéphane CHARBONNIER dit CHARB à Pontoise #NousSommesCharlie #UnitéRépublicaine pic.twitter.com/UVHESWcSeT

— Préfet 95 (@Prefet95) 16. Leden 2015

Na úvod posledního rozloučení se sedmačtyřicetiletým mužem, který podporoval Francouzskou komunistickou stranu, zazněla Internacionála a mohutný potlesk. „Charlie bude žít! Tvrdohlaví dnes oplakávají svého hrdinu a srdce se jim dme pýchou při vzpomínce na Charba. Zde leží jeden z prvních karikaturistů v dějinách, který zemřel kvůli tomu, co tvořil,“ prohlásil při obřadu šéf radikální levice Jean-Luc Mélenchon.

„Charb“ Zavražděný karikaturista, jehož týmu islamisté vyčítají podle nich urážlivé zobrazování proroka Mohameda, působil v několika médiích a do Charlie Hebdo nastoupil v roce 1992. V roce 2009 se stal ředitelem vydání. O dva roky později po vydání zvláštního čísla nazvaného Charia Hebdo, které se vysmívalo islámským radikálům, byla redakce týdeníku podpálena a Charbonnier dostával výhrůžky smrtí. Charbonnier byl od té doby pod policejní ochranou. Oči šéfredaktora časopisu Charlie Hebdo Stéphana Charbonniera provází průvod... Charbonnier si pro svůj další život a tvorbu ve vztahu k islamistům vypůjčil výrok španělské levicové političky z dob občanské války koncem 30. let Dolores Ibárruriové, že raději zemře vestoje, než by žil na kolenou. „Nemám děti, nemám ženu, nemám auto a ani žádné dluhy,“ odpovídal s nadsázkou na otázky, zda se bojí o svůj život.

Vedle rodiny zabitého novináře a přeživších členů redakce Charlie Hebdo bylo podle místních médií několik vládních představitelů včetně ministryně spravedlnosti Christiany Taubiraové, ministryně školství Najat Vallaudové-Belkacemové a ministryně kultury Fleur Pellerinové. Spolu s Charbonnierem islamisté v redakci 7. ledna postříleli dalších 11 osob.

Poslední pohřby zabitých členů redakce se rovněž konají v pátek. Jedná se o jednoho z korektorů magazínu Moustaphu Ourrada, který je původem z Alžírska, a karikaturisty Philippea Honorého.

FRANCOUZSKO-AMERICKÁ SPOLUPRÁCE Francie a Spojené státy by měly společně hledat potřebné kroky proti terorismu, prohlásil v pátek francouzský prezident François Hollande při setkání s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym v Elysejském paláci. "Vy sami jste byli obětí výjimečného teroristického atentátu 11. září 2001. Musíme společně najít potřebné odpovědi," řekl Hollande Kerrymu. Šéf americké diplomacie ujistil, že Spojené státy sdílejí bolest Francouzů po útocích trojice islamistů v Paříži. Opatření přijatá v USA po atentátech z 11. září 2001 vyvolaly v zemi polemiku o tom, jak daleko lze kvůli zajištění bezpečnosti omezovat osobní svobody obyvatel. Tyto otázky si nyní nově kladou i politici a veřejnost v Evropě. John Kerry (vlevo) a Francois Hollande. Francouzské komentáře označují Kerryho návštěvu za poněkud pozdní vyjádření solidarity vysokých amerických představitelů, z nichž nikdo se nezúčastnil nedělní velké demonstrace v Paříži na uctění památky obětí. Že s Hollandem, kancléřkou Angelou Merkelovou a další čtyřicítkou politických osobností z celého světa nekráčel francouzskou metropolí i vysoký představitel Washingtonu, kritizoval mimo jiné americký tisk. Kerry v pátek řekl, že ho jeho neúčast velmi mrzí, a vysvětlil, že v době "historického pochodu" za účasti více jak milionu lidí byl na služební cestě v Bulharsku a v Indii. Ujistil, že soustrast Američanů je "velmi upřímná". Zároveň ocenil, že francouzský národ vyjádřil při této tragické události tak velkou jednotu.