Poté, co dolní komora parlamentu ve středu vyslovila nedůvěru vládě, Macron slíbil, že „v příštích dnech“ jmenuje nového premiéra. Francie takovýto vývoj zažívá poprvé od roku 1962 a politická nestabilita by ve druhé největší ekonomice eurozóny mohla pokračovat i v příštích měsících. Nové parlamentní volby, které by mohly změnit současnou patovou situaci v dolní komoře, se mohou konat nejdříve v létě příštího roku.
Hlavním úkolem pro nového francouzského premiéra bude v rozděleném parlamentu schválit půdorys vládních financí pro příští rok. Po ztroskotání plánů končícího premiéra Michela Barniera politici zmiňují možnost krizového opatření, které by do nového roku prodloužilo platnost letošních daňových a výdajových pravidel. O této cestě hovořil také prezident Macron.
Podle agentury Reuters řekl, že pro novou vládu bude prosazení takového návrhu prioritou. Krok by zajistil běžné fungování státu a poskytl příštímu kabinetu čas na jednání o řádném rozpočtu na rok 2025. Ten nová vláda připraví zkraje příštího roku, prohlásil v televizi Macron.
Jakýkoli nový premiér nicméně bude čelit stejným výzvám jako Barnier. Dolní komora je od léta rozdělená mezi tři velké frakce, konkrétně levicový blok, krajní pravici a centristické strany vedené stoupenci Macrona, přičemž ani jedna nemá sama většinu. Šéfka poslaneckého klubu krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová ve středu za hlavního viníka současné krize označila prezidenta Macrona, který v létě vyvolal předčasné parlamentní volby. Radikální levice Macrona přímo vyzvala, aby rezignoval.
Podpora od socialistů
„Mandát, který jste mi demokraticky svěřili, je pětiletý mandát, a já jej budu naplno vykonávat až do jeho konce,“ reagoval prezident. Odpovědnost za současnou situaci připsal RN a levicovým stranám, které se při středečním hlasování o důvěře vládě spojily Barnierovu kabinetu. „Vybrali si chaos,“ citovala jej agentura AP.
Podle veřejnoprávní společnosti France TV Macron začne v pátek jednat s lídry některých politických stran včetně socialistů, kteří ve středu hlasovali proti vládě Barniera. Ten ve čtvrtek podal demisi, Macron jej ale požádal, aby zůstal ve funkci do jmenování nástupce.
Za nejvážnějšího uchazeče o post nástupce Barniera označují francouzská média šéfa centristické strany MoDem a Macronova dlouhodobého spojence Françoise Bayroua.
Prezident se v pátek sešel mimo jiné s prvním tajemníkem socialistů Olivierem Faurem, který v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FranceInfo prohlásil, že je ochoten v případě „oboustranných ústupků“ vládu podpořit na „předem stanovenou dobu“. Krátce před schůzkou s prezidentem novinářům sdělil konkrétnější požadavky, mezi které patří změna orientace vládní politiky.
„Pouze levicový premiér je dnes schopen zaručit tuto změnu,“ míní Faure. Jako gesto dobré vůle prezentoval další požadavek, kterým je zmrazení již schválené důchodové reformy a zahájení diskuse o jejích možných úpravách. Levice dosud požadovala úplné zrušení reformy zvyšující věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let, kvůli níž Francii loni ochromily masové demonstrace.
Někteří komentátoři soudí, že se tím Macron snaží narušit jednotu levicového tábora v parlamentu, jehož početně nejsilnější součástí je krajní levice odmítající jakoukoli podporu Macronových vlád.
Hrozí Francii ochromení?
Barnier se premiérem stal 5. září a jeho působení bude podle médií nejkratší ze všech předsedů vlád od začátku páté francouzské republiky v roce 1958. Od začátku neměl v Národním shromáždění stabilní většinu a při přípravě rozpočtu se snažil získat vedle podpory Macronova tábora také hlasy RN. Nepřistoupil však na všechny požadavky strany Le Penové, která nyní uvádí, že neúspěšný rozpočtový návrh by byl horší než aktuální rozpočet Francie.
Francie je jednou z nejzadluženějších zemí Evropské unie a Barnier chtěl v příštím roce snížit růst dluhu skrze kombinaci výdajových škrtů a zvýšení daní. Když bylo jasné, že potřebnou podporu v dolní komoře parlamentu nemá, pokusil se plány prosadit bez souhlasu poslanců, což vedlo k vyslovení nedůvěry.
Francii podle deníku Le Monde teoreticky hrozí ochromení státu podobné americkému „shutdownu“, když zákonodárci do konce roku nezakročí. Krize kolem rozpočtu zároveň má už nyní reálné dopady, na začátku týdne francouzské náklady na půjčování poprvé překročily ty řecké.
