Nelegální sdílení dat v EU. Tisíce migrantů a aktivistů skončily ve spisech Europolu

Osobní informace získávali agenti Frontexu prostřednictvím pohovorů s migranty, které měly být dobrovolné. Prováděny však byly bez přítomnosti právníků a především tlumočníků.

Podle nezávislého dozorového orgánu EU, Evropského inspektora ochrany údajů (EDPS), tak postrádaly základní právní záruky a vzhledem k podmínkám a zranitelnosti nově příchozích byla skutečná dobrovolnost sporná.

Podle zjištění deníku El País předal Frontex Europolu mezi lety 2016 až 2023 údaje více než 13 tisíc lidí. Automaticky sdílená data prostřednictvím programu PeDRA zahrnovala citlivé osobní údaje (jména, kontakty, profily na sociálních sítích či údaje o soukromém životě) a sloužila k vytváření policejních záznamů o lidech bez soudního rozhodnutí nebo důkazů o trestné činnosti. Výsledkem byly případy, kdy se zcela civilní aktivity staly důvodem pro sledování.

Aktivisté pod drobnohledem

Španělská aktivistka Helena Malenová popsala, že se ocitla v hledáčku policie poté, co Frontex předal Europolu informace o jejích aktivitách získané z výpovědí migrantů. „Celý můj život byl v tom policejním spise... dokonce i falešné detaily o mém sexuální životě,“ uvedla.

Podobný osud potkal i norského učitele v mateřské škole Tommyho Olsena, který pravidelně upozorňuje na násilné útoky řecké pobřežní stráže. Kvůli své činnosti čelí v Řecku od roku 2019 několika trestním vyšetřováním, o sledování Europolem ale podle svých slov neměl nejmenší tušení. Rakouská aktivistka Natalie Gruberová, jež dokumentuje nelegální deportace migrantů z Bulharska a Řecka do Turecka, zase zjistila, že Europol vede její spis, až poté, co podala žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Zdánlivý konec

EDPS zahájil vyšetřování podezřelé výměny informací v roce 2022 a v závěrečné zprávě z prosince 2024 konstatoval, že Frontex „nezákonně“ předával osobní údaje nejméně čtyři roky. Automatické sdílení bylo agenturou zastaveno teprve v květnu 2023, a to kvůli obdržení předběžného varování.

Od té doby Frontex přijal přísnější pravidla a data se nyní smějí sdílet jen na konkrétní, odůvodněnou žádost. Z 18 žádostí předložených do května 2025 schválil pouze čtyři.

Co se stane s obrovským množstvím dat, které už Europol získal, však zůstává otázkou. Odmítá totiž potvrdit, zda data smaže nebo omezí jejich použití, a současně argumentuje tím, že rozhodnutí EDPS bylo adresováno primárně Frontexu.

Bezdůvodná obvinění

Podle dat Frontexu se mezi lety 2016 a 2021 uskutečnilo téměř 18 tisíc pohovorů v Řecku, Itálii a Španělsku. Celkem byly Europolu za tu dobu předány osobní údaje více než 11 tisíc lidí. Odborníci upozorňují, že lidé mohou být bezdůvodně spojováni s trestnou činností, což může mít vážný dopad na jejich životy a rodiny.

Evropské orgány předpokládají existenci velkých převaděčských sítí a to, že každý, kdo migrantům pomáhá, je potenciálně podezřelý, uvedla pro El País bývalá vyšetřovatelka trestních činů a specialistka na pašování migrantů Gabriella Sánchezová. Podle ní tento fakt vytváří iluzi, že data jsou spolehlivá a odůvodňují zásahy.